Výpracky 3 ke kolokviu z OPZ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- deskriptivní studie – četnost a frekvence + rozložení nemocí v populaci podle kdo, kde, kdy; zdroj hypotéz
- ekologická (korelační) studie – předmětem studia populační celky; sleduje se populace na různých územích (geografická) nebo 1 populace v různých časových obdobích - srovnávání; je to ryhlé a levné, ale nelze ke použít pro prokazování příčinné závislosti
- průřezová (prevalenční) s. – soubor sledovaných náhodným výběrem jedinců ze studované populace; 1rázové zjištění v určitém okamžiku; prevalence nemocí a rizikových faktorů
- analytická s. – prověřují hypotézy, objasňují vztah příčiny a následku, mohou být zdrojem dalších hypotéz; skupina studovaná a kontrolní
- kontrolované pokusy – dvojitě slepý experiment -> objektivní výsledky nezkreslené vědomím účastníků experimentu; 3 zákl. prvky – randomizace, dvojitý slepý pokus, srovnání
- populační intervenční s. – konečná fáze průkazu platnosti hypotézy o etiologii nemoci
19. Možnosti vysvětlení pozorované asociace
- náhoda – při posuzování náhodnosti asociace hraje roli velikost souboru a statistické zhodnocení významnosti asociace
- confounding (třetí faktor, nepřímá asociace) – ze základní studie může vyplývat, že rizikový faktro F působí na vznik choroby CH, ve skutečnosti ale jen existuje vztah mezi rizikovým faktorem 1 a 2, který působí na vznik choroby – rizikový faktor 2 = confounder
- bias (zkreslení) – systematická chyba v odhadu studovaného efektu, která vznikla v důsledku chyby při plánování nebo provedení epidemiologické studie; může se projevit jak podhodnocením tak nadhodnocením skutečného efektu; selekční bias – vzniká v důsledku chyb při plánování studie; informační bias – u studovaných objektl dojde k misklasifikaci nemoci, expozice nebo obojího
- kauzální vztah (expozice příčinou choroby nebo choroba příčinou expozice)
20. Epidemiologie a zdravotní politika
Informace získané v epidemiologických studiích jsou důležitou součástí teoretické základny pro zdravotní politiku. Podílí se na vytváření ontologického (nauka o bytí) referenčního systému, který je obecný a získané poznatky jsou široce aplikovatelné. Druhým důležitým systémem pro zdrav. politiku je hodnotový referenční systém, který není ani jednotný ani homogenní. Dlaší oblast se týká organizační a politické problematiky. Obsahem politiky je hledání rovnováhy mezi mnoha rozdílnými a většinou i konfliktními zájmy.
Nelze očekávat, že poznatky zjištěné a ověřené epidemiologickými metodami se stanou rozhodujícím a dominantím motivem pro tvorbu zdravotní politiky.