Filozofie - příprava na test

Německý materialismus

Karl Marx

„Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů. Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd.“

• Představitel levicového křídla, mezinárodní politika, ekonomie (odcizení – způsobeno kapitalismem)

• Dlouholetá spolupráce s F. Engelsem – Svaz komunistů

• Dílo: Komunistický manifest, Kapitál

• Historický materialismus

  • Materialistické chápaní dějin – podstata světa = HMOTA

  • Rozpory výrobních sil a výrobních vztahů – změna výrobních podmínek → vztahy politické, právní, náboženské, kulturní apod.

  • Člověk = pracující bytost, která se prací mění a přetváří

  • Práce člověka odcizuje (zvnějšuje)

• Po zrušení soukromého vlastnictví = vykořisťování nepřátelské vztahy ve společnosti zaniknou

• Beztřídní společnost vyústí v komunismus

• Impuls – neúnosné pracovní podmínky dělníků

Komunistický manifest 1848

• Vytvořen na žádost Svazu komunistů

• Následovala vlna revolucí

• Obsah: vztahy mezi buržoazií a proletariátem, proletariátem a komunisty

• Výčet požadavků vnímaných v té době jako revoluční

  • Vyvlastnění velkého pozemkového majetku

  • Zavedení progresivní daně

  • Odstranění rozdílů mezi městem a venkovem

Teorie třídního boje

• Změny výrobních sil vedou ke změnám výrobních vztahů

  • Prvotně pospolná společnost

  • Antické otroctví

  • Feudalismus

  • Kapitalismus

  • Vyústění - KOMUNISMUS

Boje dvou tříd

• Proletáři – mají pouze pracovní sílu

• Kapitalisté – vlastní výrobní prostředky

  • Vykořisťují proletariát pomocí tzv. nadhodnoty

• Vyústění – REVOLUCE

• Nastolení beztřídní společnosti (založeno na rovnosti)

• Heslo: „Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb.“

• Vize: po dosažení a dovršení komunismu postupně odumře stát a lidstvo získá svobodu a rovnost = beztřídní společnost

Filozofie pozitivismus – 19. Století

• Francouzský pozitivismus – Auguste Comte, anglický pozitivismus – Herbert Spencer, J. S. Mill

• Filozofický směr odmítající metafyziku (hledání absolutna)

• Vychází z daností, faktů (z pozitivního) (Vše, co překračuje „pozitivní“, je zbytečným tázáním)

• Spekulace nahrazeny FAKTY, důraz kladen na vědy a jejich místo v moderní společnosti

Auguste Comte

• Zakladatel oboru sociologie, zakladatel pozitivismu

  • Dílo: Kurz pozitivní filozofie

    • Zde použit termín sociologie – ta vychází z pozitivismu

    • Proměna společnosti – např. průmyslová revoluce (migrace obyvatel, urbanizace, industrializace)

    • Cíl: prostudování nové společnosti

Členění sociologie

• Sociální statika:

  • Teorie uspořádání a stavby společnosti

  • Studium podmínek existence každé společnosti + jejího řádu

  • Základní jednotka = rodina

  • Dělba práce apod.