Laboratorní cvičení č. 9

Dusík je rostlinami přijímán ve formě amonných a dusičnanových iontů. Dusičnany jsou v rostlinách redukovány na amonné soli potřebné pro syntézu aminokyselin a následně bílkovin. Za nepříznivých teplotních, vlhkostních a světelných podmínek, kdy v rostlinách není dostatek uhlíkatých sloučenin nezbytných pro syntézu dusíkatých sloučenin, dochází k akumulaci dusičnanů.

Vysoký obsah dusičnanů ve stravě je z hlediska člověka nežádoucí. Samotná přítomnost dusičnanů v potravě není nebezpečná, rychle se vylučují močí. Potenciální riziko spočívá v možnosti redukce dusičnanů na dusitany, které po vstřebání do krve oxidují Fe2+ v hemoglobinu na Fe3+. Vznikající methemoglobin není schopen přenášet kyslík. Dusitany mohou být také v lidském organismu zodpovědné za vznik některých karcinogenních sloučenin.

Vyšší obsah dusičnanů přepokládáme v zelenině hnojené (ať už průmyslovými nebo přírodními hnojivy) a rychlené.

Materiál a pomůcky

Různé druhy ovoce a zeleniny (bio, rychlené apod.): jablko (Malus domestica), rajče jedlé (Solanum lycopersicum L.), okurka setá (Cucumis sativus), ředkev setá (Raphanus sativus), salát (Lactuca sativa L.), hlíza bramboru (Solanum tuberosum); papírky pro stanovení obsahu dusičnanů a dusitanů, struhadlo, gáza, kádinky, Petriho misky, nůž.

Postup

Z vybraných druhů ovoce a zeleniny získáme šťávu (nastrouháme a přefiltrujeme přes gázu). Pomocí indikátorových papírků orientačně stanovíme obsah dusičnanů (případně dusitanů). U listové zeleniny stačí papírek vsunout do čerstvého zářezu v řapíku. Zhodnotíme rozdíly mezi různými druhy zeleniny. Zdůvodníme.

Výsledky

Tabulka: Obsah dusičnanů (NO3-) a dusitanů (NO2-) v rostlinné šťávě

Závěr

Větší množství dusičnanů se většinou vyskytuje u rychlené zeleniny. To se v našem případě potvrdilo u ředkve a salátu, které v tomto ročním období rostou už jen ve skleníku.