Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Laboratorní cvičení č. 9

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (27.48 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Výsledky

Tabulka: Stanovení obsahu vody v jednotlivých rostlinných materiálech

Část a název Počáteční Koncová Obsah vody Obsah vody rostliny m [g] m [g] [g] [%] jehlice borovice černé 15,0 6,4 8,6 57,3 dužnaté listy aloe 22,8 1,4 21,4 93,9 listy zelí 24,8 3,2 21,6 87,1 listy ptačího zobu 24,6 7,0 17,6 71,5 větvička borovice černé 34,0 15,3 18,7 55,0 kořen mrkve 38,0 4,6 33,4 87,9 dužnatý plod kiwi 41,1 16,6 24,5 59,6 obilky pšenice 28,2 25,6 2,6 9,2

Závěr

Z pokusu vyplývá, že největší množství vody obsahovaly dužnaté listy aloe, pak kořen mrkve a listy zelí. Nejmenší množství vody obsahovaly obilky pšenice, jelikož se jedná o suchý plod.

Úloha č. 3: Histochemický důkaz vápníku

Teoretický úvod

Vápník řadíme mezi makroprvky. V rostlinách se jeho obsah v sušině pohybuje mezi 0,4 až 1,5 % v závislosti na druhu, orgánu a stáří rostliny. Vápník je přijímán ve formě iontu Ca2+ aktivně kořeny pomocí elektrochemického gradientu přes biologické membrány.

Vápník má především důležitou funkci v metabolismu buněk. Ovlivňuje semipermeabilitu buněčných membrán a stabilizuje jejich strukturu. Má konformační a stabilizační vliv na bílkoviny. Je stavební látkou, ve formě pektátu zpevňuje buněčné stěny, podílí se na růstu buněk, které netvoří celulózní buněčné stěny (např. kořenové vlásky). Ovlivňuje aktivitu enzymů a stabilitu pletiv v rostlině.

Za jednu z hlavních funkcí vápníku v rostlinách je považována schopnost vázat některé organické kyseliny, zvláště kyselinu šťavelovou, a tím detoxikovat obsah buněk. Výsledná sloučenina – šťavelan vápenatý – se pak v buňkách vyskytuje v podobě krystalického písku, rafidů nebo drúz. Tyto krystaly jsou ve vodě nerozpustné. Po přidání kyseliny sírové dochází k rozpouštění krystalů šťavelanu vápenatého a následnému vzniku paprsčitě uspořádaných jehlicovitých krystalů síranu vápenatého. Tuto reakci považujeme za důkaz přítomnosti vápníku v buňkách.

Materiál a pomůcky

Suché suknice cibule kuchyňské (Allium cepa) naložené minimálně 12 hodin v etanolu, stonek podeňky (Tradescantia sp.), zředěná kyselina sírová, preparační souprava, krycí a podložní sklíčka, filtrační papír, mikroskop.

Postup

Z malých kousků suknic cibule vytvoříme nativní preparát, mikroskopujeme. Pozorujeme a zakreslíme hranolovité krystaly šťavelanu vápenatého. Poté filtračním papírem odsajeme z preparátu vodu a nahradíme ji kyselinou sírovou. Mikroskopem pozorujeme rozpouštění krystalů šťavelanu vápenatého a tvorbu jehlicovitých, paprsčitě uspořádaných krystalů síranu vápenatého.

Stonek podeňky odřízneme, smáčkneme prsty a vytékající šťávu zachytíme na podložní

sklíčko. Podle potřeby přikápneme vodu, zakryjeme krycím sklíčkem, mikroskopujeme. Zakreslíme tvary krystalů šťavelanu vápenatého.

Témata, do kterých materiál patří