Fyziologie rostlin - materiál ke zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
intercelulární substance), primární stěnu a sekundární stěnu. Střední lamela spojuje stěny dvou sousedních
buněk; vzniká především z pektinových látek, které se při buněčném dělení hromadí v rovníkové poloze dělícího vřeténka. Ke střední lamele
přiléhá primární stěna, tvořená hlavně celulózou, hemicelulózou a pektinem. Primární stěna je pružná, snadno roste do plochy vkládáním
nových celulózových mikrofibril do již existující sítě. To umožňuje prodlužování buněk při růstu kořene, stonku nebo listů. Po ukončení růstu
mohou některé buňky (hlavně mechanických a vodivých pletiv) směrem dovnitř vytvářet sekundární stěnu, která je ve srovnání s primární
stěnou výrazně silnější; vzniká postupným přikládáním vrstev tvořených rovnoběžně uspořádanými celulózovými vlákny. Tloustnutí buněčné
stěny se často omezuje jen na určitá místa, např. pro cévy, které mají vodivou funkci, je charakteristické kruhovité nebo šroubovité
tloustnutí.
protoplast - je (převážná) část buňky, kterou obaluje cytoplazmatická membrána
karyotéka - Jaderná membrána (karyolema), správněji jaderný obal či jaderná blána (karyotéka), je útvar obklopující jádro buňky, který je
tvořen dvěma fosfolipidovými membránami. Vnitřní membrána pomáhá stabilizovat chromatin v jádře, vnější je spojena s endoplazmatickým
retikulem. S cytosolem je jádro propojeno skrze tuto membránu pomocí jaderných pórů.
organely - jsou drobné mikroskopické útvary uvnitř buněk, se specifickou funkcí, které jsou funkční obdobou orgánů u živočichů.
endomembránový systém (endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát)
ER je složitý trojrozměrný membránový systém nedefinovatelného obsahu. Na příčném řezu se jeví jako síť dvou jednotkových
membrán s úzkým mezimembránovým prostorem. Membránami ohraničené vychlípeniny se liší svou velikostí i tvarem. U některých
buněk obsahuje ER tubuly o průměru 50 až 100 nm. U jiných mohou být membránami ohraničené vychlípeniny mnohem větší, takže
vytvářejí ploché měchýřky a cisterničky. V jedné a téže buňce můžeme nalézt oba způsoby utváření ER. Je spojeno s vnější
membránou jaderné karyotéky, se kterou v podstatě tvoří jednotný membránový systém.
ER slouží jako komunikační systém uvnitř buňky. Lze si jej představit jako systém, kterým jsou transportovány různé materiály
(např. proteiny či lipidy) do různých částí buňky. Mimoto jsou ER sousedních buněk spojena cytoplazmatickými praménky, tzv.