Geologie - přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
PŘÍKROVY
velké ploché přesmyky - přemísťované na vzdálenosti km až desítek km
složitá vnitřní stavba
silná deformace hornin
příkrovy: vrásové a kerné
vrásový příkrov(a,b): ležatá vrása velkých rozměrů
střední rameno silně vytaženo až přetrženo
vznik: působením gravitační síly nebo bočním stlačením hornin
kerný příkrov (c): častější - vzájemné nasouvání velkých ker
vznik podle téměř horizontální smykové plochy (příkrovová plocha)
příkrovová stavba: vnější Západní Karpaty (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky)
PUKLINY
pukliny = plochy nespojitosti horninového tělesa bez zjevného pohybu
pukliny: tahové (ohybové) a střižné (smykové)
tahové pukliny: účinek tahových sil (horniny jsou obecně vůči tahovým silám nejméně odolné)
vznik - silné stlačení nebo změny objemu horniny
orientace: kolmo k působícímu tlaku
střižné pukliny: vznik - místa maximálního smykového napětí
orientace asi 45° ke směru hlavního stlačení
silicifikované střižné pukliny ve vápenci
Hans Cloos - vnitřní stavby plutonických těles, pukliny trojího typu
příčné pukliny (Q) - přibližně svislé pukliny orientované rovnoběžně se směrem původního tlaku, jsou často rozevřené a vyplněné hydrotermálními produkty
podélné pukliny (S) - svislé pukliny orientované kolmo k původnímu tlaku, podle nich je hornina zpravidla lehce štípatelná
ložní pukliny (L) - pukliny více méně horizontální, orientované rovnoběžně se směrem tahu, podle nich bývá hornina rovněž přednostně rozpojitelná
KLIVÁŽ
hojná puklinatost doprovázená mikroskopickými pohyby podél ploch odlučnosti
vznik již při nízkém stupni metamorfózy
kliváž: paralelní s vrstevnatostí
protínající vrstevnatost
ZEMĚTŘESENÍ
přirozené, krátkodobé otřesy
vznik ve vnějších obalech planety při náhlém uvolnění mechanické energie (až 5 ∙ 1018 J)
hypocentrum (ohnisko) - oblast vzniku zemětřesení
epicentrum - nejbližší místo na povrchu
V hloubce - při zlomové ploše je hypocentrum a místo nejblíže ležící na zemském povrchu (kolmice vedená z hypocentra k povrchu) – epicentrum
šíření energie: vlnový pohyb (amplituda klesá ve směru od ohniska)
- způsobeno seizmickými vlnami:
podélné vlny (P) - postup ve směru šíření, nejrychlejší
příčné vlny (S) - postup kolmo na směr šíření, pomalejší a způsobí výraznou deformaci
Loveovy vlny (L) na povrchu Země - jedná se o horizontální kmity kolmé ke směru šíření - mají mimořádně silný ničivý účinek (způsobují při zemětřesení největší škody)
PŘÍČINY zemětřesení:
pohyby vyvolané teplotní a hustotní nerovnováhou v zemské kůře a svrchním plášti
DRUHY zemětřesení:
podle mechanismu vzniku:
řítivá - destrukce podzemních prostor (krasové dutiny, důlní díla)
sopečná - spojená s výstupem magmatu a jeho případným výlevem na povrch
tektonická (asi 90 %) - vyrovnávání napětí v horninovém prostředí