Geologie - přednášky

PŘÍKROVY

• velké ploché přesmyky - přemísťované na vzdálenosti km až desítek km

• složitá vnitřní stavba

• silná deformace hornin

• příkrovy: vrásové a kerné

• vrásový příkrov(a,b): ležatá vrása velkých rozměrů

střední rameno silně vytaženo až přetrženo

vznik: působením gravitační síly nebo bočním stlačením hornin

• kerný příkrov (c): častější - vzájemné nasouvání velkých ker

vznik podle téměř horizontální smykové plochy (příkrovová plocha)

• příkrovová stavba: vnější Západní Karpaty (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky)

PUKLINY

• pukliny = plochy nespojitosti horninového tělesa bez zjevného pohybu

• pukliny: tahové (ohybové) a střižné (smykové)

• tahové pukliny: účinek tahových sil (horniny jsou obecně vůči tahovým silám nejméně odolné)

vznik - silné stlačení nebo změny objemu horniny

orientace: kolmo k působícímu tlaku

• střižné pukliny: vznik - místa maximálního smykového napětí

orientace asi 45° ke směru hlavního stlačení

silicifikované střižné pukliny ve vápenci

Hans Cloos - vnitřní stavby plutonických těles, pukliny trojího typu

• příčné pukliny (Q) - přibližně svislé pukliny orientované rovnoběžně se směrem původního tlaku, jsou často rozevřené a vyplněné hydrotermálními produkty

• podélné pukliny (S) - svislé pukliny orientované kolmo k původnímu tlaku, podle nich je hornina zpravidla lehce štípatelná

• ložní pukliny (L) - pukliny více méně horizontální, orientované rovnoběžně se směrem tahu, podle nich bývá hornina rovněž přednostně rozpojitelná

KLIVÁŽ

• hojná puklinatost doprovázená mikroskopickými pohyby podél ploch odlučnosti

• vznik již při nízkém stupni metamorfózy

• kliváž: paralelní s vrstevnatostí

protínající vrstevnatost

ZEMĚTŘESENÍ

• přirozené, krátkodobé otřesy

• vznik ve vnějších obalech planety při náhlém uvolnění mechanické energie (až 5 ∙ 1018 J)

• hypocentrum (ohnisko) - oblast vzniku zemětřesení

• epicentrum - nejbližší místo na povrchu

V hloubce - při zlomové ploše je hypocentrum a místo nejblíže ležící na zemském povrchu (kolmice vedená z hypocentra k povrchu) – epicentrum

• šíření energie: vlnový pohyb (amplituda klesá ve směru od ohniska)

- způsobeno seizmickými vlnami:

• podélné vlny (P) - postup ve směru šíření, nejrychlejší

• příčné vlny (S) - postup kolmo na směr šíření, pomalejší a způsobí výraznou deformaci

• Loveovy vlny (L) na povrchu Země - jedná se o horizontální kmity kolmé ke směru šíření - mají mimořádně silný ničivý účinek (způsobují při zemětřesení největší škody)

PŘÍČINY zemětřesení:

• pohyby vyvolané teplotní a hustotní nerovnováhou v zemské kůře a svrchním plášti

DRUHY zemětřesení:

podle mechanismu vzniku:

• řítivá - destrukce podzemních prostor (krasové dutiny, důlní díla)

• sopečná - spojená s výstupem magmatu a jeho případným výlevem na povrch

• tektonická (asi 90 %) - vyrovnávání napětí v horninovém prostředí