Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Geologie - přednášky

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (3.01 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PŘÍKROVY

  • velké ploché přesmyky - přemísťované na vzdálenosti km až desítek km

  • složitá vnitřní stavba

  • silná deformace hornin

  • příkrovy: vrásové a kerné

  • vrásový příkrov(a,b): ležatá vrása velkých rozměrů

střední rameno silně vytaženo až přetrženo

vznik: působením gravitační síly nebo bočním stlačením hornin

  • kerný příkrov (c): častější - vzájemné nasouvání velkých ker

vznik podle téměř horizontální smykové plochy (příkrovová plocha)

  • příkrovová stavba: vnější Západní Karpaty (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky)

PUKLINY

  • pukliny = plochy nespojitosti horninového tělesa bez zjevného pohybu

  • pukliny: tahové (ohybové) a střižné (smykové)

  • tahové pukliny: účinek tahových sil (horniny jsou obecně vůči tahovým silám nejméně odolné)

vznik - silné stlačení nebo změny objemu horniny

orientace: kolmo k působícímu tlaku

  • střižné pukliny: vznik - místa maximálního smykového napětí

orientace asi 45° ke směru hlavního stlačení

silicifikované střižné pukliny ve vápenci

Hans Cloos - vnitřní stavby plutonických těles, pukliny trojího typu

  • příčné pukliny (Q) - přibližně svislé pukliny orientované rovnoběžně se směrem původního tlaku, jsou často rozevřené a vyplněné hydrotermálními produkty

  • podélné pukliny (S) - svislé pukliny orientované kolmo k původnímu tlaku, podle nich je hornina zpravidla lehce štípatelná

  • ložní pukliny (L) - pukliny více méně horizontální, orientované rovnoběžně se směrem tahu, podle nich bývá hornina rovněž přednostně rozpojitelná

KLIVÁŽ

  • hojná puklinatost doprovázená mikroskopickými pohyby podél ploch odlučnosti

  • vznik již při nízkém stupni metamorfózy

  • kliváž: paralelní s vrstevnatostí

protínající vrstevnatost

ZEMĚTŘESENÍ

  • přirozené, krátkodobé otřesy

  • vznik ve vnějších obalech planety při náhlém uvolnění mechanické energie (až 5 ∙ 1018 J)

  • hypocentrum (ohnisko) - oblast vzniku zemětřesení

  • epicentrum - nejbližší místo na povrchu

V hloubce - při zlomové ploše je hypocentrum a místo nejblíže ležící na zemském povrchu (kolmice vedená z hypocentra k povrchu) – epicentrum

  • šíření energie: vlnový pohyb (amplituda klesá ve směru od ohniska)

- způsobeno seizmickými vlnami:

  • podélné vlny (P) - postup ve směru šíření, nejrychlejší

  • příčné vlny (S) - postup kolmo na směr šíření, pomalejší a způsobí výraznou deformaci

  • Loveovy vlny (L) na povrchu Země - jedná se o horizontální kmity kolmé ke směru šíření - mají mimořádně silný ničivý účinek (způsobují při zemětřesení největší škody)

PŘÍČINY zemětřesení:

  • pohyby vyvolané teplotní a hustotní nerovnováhou v zemské kůře a svrchním plášti

DRUHY zemětřesení:

podle mechanismu vzniku:

  • řítivá - destrukce podzemních prostor (krasové dutiny, důlní díla)

  • sopečná - spojená s výstupem magmatu a jeho případným výlevem na povrch

  • tektonická (asi 90 %) - vyrovnávání napětí v horninovém prostředí

Témata, do kterých materiál patří