Geologie - přednášky

Rušivá činnost podzemních vod

• Rozpouštění snadno rozpustných látek (karbonáty – kalcit, dolomit, sírany Fe-, Cu-, Zn-, sádrovec, kamenná sůl)

• Maximum rozpouštění: krasové oblasti – příčina vzniku krasových jevů

• Krasové jevy (povrchové, podzemní)

Povrchové krasové jevy:

Škrapy – (ronové) rýhy, žlábky:

• Zaoblený i ostrohranný tvar

• Hloubka: mm / 5-6 m

• Orientace po spádnici i podél puklin

• Hromadění červeně zbarvených hlín (terra rossa)

Závrty (doliny)

• Nálevkovitá prohlubeň, eliptický tvar

• Průměr: několik m / 500 m

• Hloubka: 5 – 10 m

• Četnost: až 100 / km2

• Skupiny nebo řády

• Dna – terra rossa + rostlinný pokryv

• Možnost komunikace s podzemními prostorami (komíny)

• Vznik: rozpouštěním vápenců na puklinách a zlomech

• Závrty korozní (disoluční)

  • Rozpouštění horniny (vápence) vodou podle systému puklin. Působení od povrchu směrem do podloží – pokles reliéfu

  • Postupné spojení několika disolučních závrtů: ÚVALY (protáhlá koryta s rovným dnem, uzavřené konce)

• Závrty řícené

  • Prolomení dna závrtu nebo stropu jeskyně do podzemní dutiny

  • Působení zdola, strmé stěny

• Závrty náplavové (aluviální)

  • V krasovém terénu pokrytém nerozpustnými sedimenty (štěrk, písek, jíl)

  • Vyplavování sedimentů z povrchu do rozšiřujících se puklin v hornině, pokles reliéfu

Geologické varhany

• Větší až velké kapsovité nebo válcovité prohlubně

• Vznik rozpouštěním vápenců (sádrovců) podél svislých puklin

• Vklesávání povrchových pokryvných útvarů

Polje

• Krasové kotliny nebo deprese velké plošné rozlohy (až 400 km2)

• Délka 10 – 20 km

• Trvale nebo občasně zality vodou (krasová jezera)

• Dinarský kras

• Podle vzniku polje:

• Korozivní – splynutí závrtů a úval

• Pánevní – v synklinálních strukturách

• Příkopová – v tektonických strukturách typu příkopů

• Periodicky zaplavovaná – voda z podzemních toků při vodních maximech

• Trvale zaplavená (poljová jezera) – hltače a ponory ucpány

• Suchá – dno v úrovni suchých podzemních dutin

Propasti

• Úzké krasové deprese

• Strmé až převislé stěny

• Hloubka: přes 500 m

• Vznik:

• Rozpouštěním vápence podél puklin nebo zlomů

• Řícením dna závrtů do podzemních prostor

Další povrchové krasové jevy:

Ponory - místa odtoku povrchových vod do podzemí

Propadání – o ponory do široce rozevřených dutin (náhlé, časté vodopády)

Hltače – úpatí strmých vápencových stěn, odvod přívalových vod do podzemí

Krasová jezera – ucpané závrty a hltače

Vyvěračky – ponorný tok opouští podzemí (výstup nepropustného podloží vápenců na povrch nebo nehluboko pod něj)

Slepá nebo poloslepá údolí – okrajové části krasových oblastí, přítok vodních toků z nekrasových území, vznik ponorů, ukončení údolí svislou stěnou

Vývěrová údolí – obdoba slepých údolí. Svislá nebo převislá stěna v místě vývěru, odtud další pokračování údolí