4+

  stresová vlákna fibroblastů 
  kontraktilní prstenec při cytokinezi 
  mikroklky u epiteliárních buněk ad.  

- zákl. staveb. bílkovina – aktin 

aktin 

- globulární bílkovina 

- jestliže není polymerizován, označuje se jako G- aktin 

- G–aktin – vlastní vazebné místo pro ATP + další specifická vazebná místa 
pro další chemické látky 

- obdobně jako tubulin je velice konzervativní protein (při srovnání 
jednotlivých i evolučně vzdálench druhů organismů je primární AMK 
sekvence jejich proteinů velice podobná) 

znak, že protein je pro funkci buněk zcela zásadní  

- nepolymerizované molekuly G-aktinu mají schopnost nekovalentními 
interakcemi polymerizovat do vláken do  
tzv. F-aktinu  - každé mikrofilamentum je tvořeno 2 okolo sebe 
obtočenými vláky F-aktinu 

  - jejich šířka okolo 7nm, délka různá (až několik 
mikrometrů) 
- také polarizována: + konec polymerace rychlejší 

–  konec polymerace pomalejší 

(díky prostorové konformaci molekuly aktinu) 

proteiny asociované s mikrofilamenty 

- známo několik desítek 

- různá fce – spojují mikrofilamenta do svazků, tvoří mezi nimi příčné spojky, fragmentují je, vážou je 
na jiné bun. struktury apod. 

- základní rozdělení – nemotorové (tropomyozin, fimbrin, gelsolin,…) 
 

– motorové (myoziny) 

- obdobně jako mikrotubuly vznikají aktivací G-aktinu jenže nese ATP 

Obrázek 2 Mikrofilamenta jsou 
tvořena z jednotlivých molekul G-aktinu

Obrázek 1 soustava mikrofilament

- přměna ATP  

ADP – rozpad mikrofilamenta 

- analogicky s mikrotubuly pro + konec a – konec odlišná koncentrace G-aktinu pro jejich růst a 
polymeraci 
- regulace jejich vzniku (i složitějších struktur) díky asociovaným proteinům 
např. některé asociované proteiny udržují pool G-aktinu v bce. (nedovolí mu polymerizovat se do 
vláken) 
 
 cytoskeletární toxiny