4+

- 

Pohyby  na  buněčné  úrovni  –  z nich  odvozeny  pohyby  na  úrovni  mnohobuněčného 
organismu (svalový pohyb) 

- 

Aktivní pohyby na molekulární úrovni – stejný mechanismus 

- 

Pro realizaci aktivního pohybu je nezbytné dodání energie  – transformace chemické 
energie na kinetickou molekulovými motory díky hydrolýze ATP (molekulové motory 
ATPázy) 

- 

Hydrolýza  ATP  pouze  při  kontaktu  motorů  s mikrotubuly  nebo  mikrofilamenty  – 
pohyb motorů po těchto strukturách 

- 

Výjimka 

o  Pohyb prokaryotních buněk pomocí bakteriálních bičíků 

  Nemají cytoskelet a nehydrolyzuje se ATP 
  Jejich  bičík  se  hýbe  díky  změně  elektrického  potenciálů  v místě 

zakotvení bičíku – obdoba elektromotoru 

- 

Vždy oligomerní proteiny (z více podjednotek – ze 3 až 10) 

o  Jedna podjednotkatvoří tzv. motorovou doménu 

  ATPázová aktivita 
  V kontaktu s cytoskeletální strukturou 

o  Druhá podjednotka tvoří tzv. koncovou doménu 

  Vazebná místa pro různé molekuly či buněčné sruktury 

o  Ostatní podjednotky 

  Často vazebná místa pro molekuly s regulačními funkcemi 

- 

Molekulové motory tvoří celkem tři proteinové rodiny 

o  Dvě proteinové rodiny asociují s mikrotubuly: 

a)  Kineziny – pohyb po mikrotubulech od – konců k + koncům (od MTOC) 
b)  Dyneiny – pohyb po mikrotubulech od + konců k – koncům (k MTOC) 

o  Jedna proteinová rodina asociuje s mikrofilamenty 

c)  Myoziny – myoziny I – s jednou motorovou doménou 

   – myoziny II – se dvěma motorovými doménami 
(- možnost jejich antiparalelního spojení ve vlákna)