otázky

-mladá buňka má více vakuol, starší většinou jednu centrální vakuolu 

-na povrchu vakuoly je polopropustná membrána 

Buněčná stěna:jenom u rostlin 
-živočišná buňka nemá  buněčnou stěnu 
-podmiňuje tvar buňky a pevnost buňky 
-na konci mitózy se začíná diferencovat buněčná stěna, vzniká střední lamela a ta odděluje dceřiné buňky,promární 
stěna. Vzniká sekundární stěna (bohatá na celulózu) 
-cévnaté rostliny mají hlavně celulózu v buněčně stěně (také hemicelulóza) 
-u cévnatých rostlin se do sek. Buněčné stěny se mohou ukládat různé organické látky, které tu buněčnou stěnu 
impregnují-kdy dochází k dřevnatění, ukládá se do ní lignin, nebo dochází k jejímu korkovatění –ukládá se do 
buněčně stěny suberin.Nebo dojde k její kutinizace, kdy se ukládá kutin-tvoří souvislou vrstvu, které se říká kutikula. 
-v buněčné stěne mohou být ztenčeniny (tečka) –místo, kde procházejí plasmodesmy 
Plasmodesmy-jsou provazce protoplastů z jedné buňky do druhé 
-v buněčné stěne mohou být také zluštěniny-buněčná stěna v určitých místech ztloustne(do spírály,..) 
-mohou být v B.S. také díry (perforace)- mají sítkovice, které rozvádějí organické látky po rostliném těle. 
 
 
Histologie: 
 
-je to nauka o pletivech 
Pletiva-soubor  buněk , které jsou si podobné, jsou stejného původu a vykonávají stejnou funkci 
Pletiva můžeme rozdělit podle:vzniku a věku 
Podle vzniku-pravá pletiva a nepravá pletiva 
Pravá pletiva- vznikla dělením pletiva, až vzniklo pletivo pravé 
Nepravá pletiva jsou buňky nahloučená k sobě, nemají ale stejný původ-např. stélka lišejníků,‘‘ řasa mořský salát‘‘ 
 
Podle věku se dělí na: dělivá pletiva a trvalá 
Dělivá pletiva (!Meristémy!)-skupina tenkostěnných buněk, mohou být  terminální meristémy a nebo interkalární 
Terminální meristém je na vrcholu stonku a na kořenu 
interJe v mezeřený do nějakého již diferencovaného pletiva (kolénka trávy) 
 
Mechorosty, kapraďorosty: 
Iniciála (vrcholová buňka)segmenty  trvalá pletiva