otázky

Zoologie 
 

Je to krátká (malá) RNA (smal  nuclear RNA), a tyto snRNA plní různé úkoly v procesu tvorby jiných druhů RNA. 
Například některé snRNA tvoří součást splicesomu, který se podílí na přeměně  pre-mRNA na mRNA 
vystřihnutím intronu a spojováním exonů. 
 
83. Co jsou to exony a introny? 
Jsou to úseky v DNA, tyto úseky se mezi sebou pravidelně střídají. Exony nesou genetickou informaci pro 
syntézu aminokyselin naopak introny nenesou tuto informaci pro syntézu aminokyselin, jsou to taková hluchá 
místa na DNA, při transkripci na mRNA, jsou introny vystřiženy, tudíž se skládá pouze z exonů. Je to proto, aby 
vznikl souvislý řetězec aminokyselin a tím vznikla bílkovina. 
 
84. Podstata transkripce a translace. 
Transkripce 

– je děj, při kterém dochází k přepsání jednoho vlákna DNA do RNA podle komplementarity bazí (C-

G, A-

U, T není v RNA, místo něho je Uracil). 

Translace 

– je děj, při kterém dochází k překladu trojic nukleotidů v mRNA do pořadí aminokyselin vzniklé 

bílkoviny. mRNA se přikládá svými kodóny (trojice nukleotidů) podle komplementarity bazí na antikódony tRNA, 
která přivádí aminokyseliny. Děje se to v ribozomech, které se posouvají po mRNA.   
 
85. Podstata sekreční dráhy? 
Podstatou je, že informace přepsaná v jádře se přečte na drsném EPR a přeloží do sekvence aminokyselin 
potřebného proteinu. Ten se dostává do Golgiho aparátu (cis cisterny), kde dochází k jeho úpravě, až konečně 
v 

Golgiho aparátu, který je nejvzdálenější od jádra, (trans) se odštěpí jako membránový sekreční váček 

. 
86. Regulovaná a neregulovaná sekrece? 
Neregulovaná sekrece – stálé vylučování (sliny), regulovaná – na pokyn signálu (hormon, nervový impulz… 
trávící enzymy). 
 
87. Podstata tzv. „řídící“ funkce jádra? 
Jádro syntetizuje enzymy, které řídí všechny pochody v buňce. 
 
88. Korelace jádro-plasmová? 
Korelace jádro-plazmová – N/P = K 
(N = hmota jádra, P = hmotnost základní cytoplazmy, K = konstanta). Udává, že podíl hmoty jádra a hmotnosti 
cytoplazmy se rovná konstantě. Neplatí v době rýhování vajíček. 
 
89. Tvary a počet jader, příklad bezjaderných buněk? 
Tvary můžou být kulovité, oválné, protáhlé, tyčkovité, rohlíčkovité, rozvětvené, tvar sluchátka, činkovité, 
korálkovité. 
Může být jedno jádro, nebo jich může být více, např. (mitózy uvnitř buňky), syncytia (splynutí buněk). 
Bezjaderné buňky jsou třeba erytrocyty savců (červené krvinky). 
 
90. Centrosom, podstata a funkce? 
Centrosom neboli dělící vřeténko (tělísko), je umístěn v blízkosti jádra, může obsahovat centrioli, což jsou stěny z 
krátkých trubiček tedy 9 trojic mikrotubulů. Někdy na vnější straně tzv. satelity. Jsou-li 2 centrioly, jsou kolmé 
navzájem. Kolem ventrikl je vakuolizovaná centroplazma, ze které vybíhají plazmatická vlákna – astrosféra. Podle 
nových poznatků jde o plášť z γ–tubulinu, tzv. mikrotubuly organizující centrum.  
Funkce