otázky

funkce MT organizujícího centra. 

Při tvorbě dělícího vřeténka se vytváří tzv. centrozóm, neboli mikrotubuly organizující centrum (MTOC), kde se 
hojně nachází tzv. γ – tubulin. MTOC bývá kolem centriolu, jenž však k dělení buňky údajně není nutný. (U 
diplo

idních buněk jsou centrioly dva, kolmo k sobě, u haploidních jeden, u polyploidních více, podle ploidie). 

 
101. Buněčné kontakty, podstata a funkce. 
Slouží k buněčné komunikaci, ta probíhá propojením cytoplazmy nebo pomocí buněčného skeletu (mikrotubuly a 
mikrofilamenta. 
 
102. Těsné spoje 
Buňky spojeny  pomocí proteinů v cytoplazmatické membráně. Tím je buňka oddělena od vnějšího prostředí. 
 
103. Adhesivní spoje 
Na transmembránové proteiny kadheriny jsou navázána mikrofilamenta vnitř buňky. Tím je umožněn částečný 
pohyb této oblasti. 
 
104. Desmozomy 
Na transmembránové kadheriny vzájemně vázané se napojují intermediární filamenta vlastní cytoskelet buňky. 
Tím je držena struktura buňky. 
 
105. Hemidezmozomy 

Zoologie 
 

Směrem k bázi buňky  mohou tvořit transmembránové proteiny integriny tzv. hemidezmozómy, jsou-li na ně 
v 

buňce vázána intermediární filamenta (fixace buňky) nebo naopak tzv. fokální kontakty, jsou-li napojeny na 

mikrofilamenta. 
 
106. Fokální kontakty 
Proteiny integriny tzv. hemidezmozómy, jsou-li na ně v buňce vázána tzv. fokální kontakty, jsou-li napojeny na 
mikrofilamenta. 
 
107. Vodivé spoje 
Transmembránové proteiny vytvoří otvůrky pro cytoplasmatické spojky. 
 
108. Vznik rozmanitosti živočišných buněk 
Živočišné buňky, ač většinou vybaveny stejnými základními organelami, jsou často v průběhu tzv. 
ontogenetického vývoje (vývoje jedince) velmi rozmanitě utvářené (diferencované) podle funkce, kterou v daných 
souborech buněk mají vykonávat. 
Jsou různé velikosti. Krvinky člověka měří 5 -7 mikrometrů, žahavci mají některé buňky dlouhé až 100