otázky

Meiotické  dělení    jsou  v  zásadě  dvě  na  sebe  navazující  mitózy.    První  dělení  se  od  mitózy  podstatně  liší 

profází a nazývá se heterotypické dělení (1.redukční). Druhé dělení je v zásadě s mitózou totožné a proto se 
mu říká homotypické (2.redukční). 
Buňky se v tomto procesu rozdělí dvakrát, ale chromozómy jen jednou. Výsledkem jsou normálně 4 buňky s 
polovičním počtem chromozómů. 
 
 
123. Fáze meiotického dělení 

4.1. PRVNÍ ZRACÍ DĚLENÍ 
4.1.1. P

ROFÁZE:  

Probíhá v jádře. Rozeznáváme 5 stadií: 
LEPTOTEN  
ZYGOTEN 
PACHYTEN 
DIPLOTEN 
DIAKINEZE

 
a)    LEPTOTEN  - 

V  jádře  se  objevuje  dlouhé  vláknité  chromozómy,  orientované  konci  k  povrchu  jádra  v 

místě centriolu – vzniklý útvar se nazývá buket . Někdy zůstává rozložení chaotické. 

b)  ZYGOTEN - 

Podélné sbližování a spojování (syndeze) homologních chromozomů centrálním elementem 

synaptonemálního komplexu (bílkoviny, které dvojice drží u sebe). Vzniklé dvojice homologních chromozomů se 
nazývají bivalenty. Mezi nimi zůstává zachována tzv. redukční štěrbina. 

c) PACHYTEN - Spiralizace bivalent - 

zkracují se a zesilují. Homologní chromozómy se vzájemně ovíjejí a 

proplétají.  Současně  se  každý  chromozóm  podélně  štěpí na  2  chromatidy  -  vznikají tetrády  -  ekvační  štěrbina 
(uplatnila  by  se  v 

mitóze,  kde  se  jedná  o  stejný,  ekvální,  počet  chromozómů).  Dochází  i  k překřížení 

nesesterských  chromatid  homologních  chromozomů  (crossing  over)  V takových  místech  může  dojít  k výměně 
překřížených úseků DNA histonových komplexů. Během crossing overu - překřížení dojde k rozpojení chromatid 
na  fragmenty  a k  jejich  opětnému  spojení  během  pokračující meiózy,  ale  tak,  že  se  napojí  v  přímé  lini ,  nikoli 
podle  překřížení.  Každá  ze  čtyř  původních  chromatid  má  tak  po  crossing  overu  zcela  originální  genotypickou 
podobu. Dojde ke kombinaci genetického materiálu po obou rodičích producenta.