otázky

samičích pohlavních buněk 

Z 

prapohlavních buněk vznikají mitózou oogonie. Ty pak vstupují do tzv. růstové fáze a dávají vznik primárnímu 

oocytu. Ten po prvním meiotickém dělení dává vznik sekundárnímu oocytu. Ten prodělává druhé meiotické 
dělení a dají vzniknout celkem 4 dosud nezralým ootidám, které v tzv. zracím období dozrávají ve vajíčko (ovum). 
V 

linii samičí při obou meiotických děleních vzniká jediná velká buňka a tzv. pólové (reziduální) tělísko.

 
130. Co jsou pólová tělíska? 
Do nich jsou umístěny přebytečné sady chromozómů. Pokud se první pólová buňka při 2. meiotickém dělení také 
rozdělí, může celkem vzniknout jediné vajíčko a 3 reziduální tělíska. Vaječné buňky obsahují někdy tak obrovské 
možství živných látek v cytoplazmě, že patří mezi největší živočišné buňky (žloutek ptačích vajíček). 
 
131. Vznik zygoty, oplozovací reakce 
Při pohlavním rozmnožování vzniká splynutím vajíčka a spermie tzv. zygota. 
Splynutím jader vzniká pronukleus (samčí histony jsou nahrazeny histony vajíčka). 
 
132. Rýhování vajíčka, vznik blastuly 
Rýhování vajíčka je proces, kdy se zygota mnohonásobně mitoticky dělí. Tito nové buňky se nazývají 
blastomery. Na konci rýhování vajíčka vzniká přechodný útvar morula. 
Blastula 

vzniká z moruly, kdy její vnitřní buňky vycestují ke kraji,  a vznikne uprostřed dutina (blastocoel – prvotní 

dutina tělní), buňky, které obklopují dutinu,  je blastoderm (první tkáň epitelového typu). 
 
133. Gastrula, vznik a význam 
Gastrula 

– vzniká z blastuly, kdy buňky blastuly tvoří zárodečné listy, za pomocí procesů invaginace, imigrace, 

delaminace, epibolie (obrůstání). Na gastrule rozeznáváme: