Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
XX. Sjezd KSSS – formuloval novou koncepci sovětské zahraniční politiky
zahrnuty i afroasijské země
SSSR podporuje různá emancipační hnutí, snaha ovládnout kolonie
nový rozměr studené války
Chruščovovo úsilí směřovalo k přenesení těžiště dosavadního mocenského soupeření na pole hospodářské soutěže
Úvodní referát se vyslovil pro rozvíjení socialistické demokracie v SSSR, pro decentralizaci státní správy včetně rozšíření práv sovětských republik.
Po rozboru mezinárodní situace určil sjezd nové úkoly pro sovětskou mezinárodní situaci.
Nepochybné bylo přecenění možností SSSR v soutěži s kapitalismem.
Závěru jednání - SSSR se bude řídit politikou „mírového soužití“ (určeno jako idea Lenina).
Maďarsko a Polsko v roce 1956
Polsko a Maďarsko reagují na zprávy o Stalinovi – Budapešť se stává zdrojem odporu, dělí se na 2 tábory:
o pro budování maďarského komunismu
o vinící za ekonomické problémy komunismus (maďarský a potažmo i sovětský)
od r. 1956 probíhá v Maďarsku občanská válka – v čele zastánců komunismu stojí Jánoš Kádar, v čele odpůrců komunismu Imre Nagy
SSSR dvakrát vstupuje do Budapešti - tanky to tam rozstřílí a udělají tam „pořádek“ – západ proti tomu nic neudělal, protože potřeboval nechat Rusi na pokoji – vyhrál tam Kádar (komunismus)
v Polsku hrozí podobná situace jako v Maďarsku, navíc se do toho plete církev na straně antikomunismu
SSSR v Polsku nezasahuje, protože by z toho nebyla občanská válka, ale válka polsko-ruská
do Varšavy přichází sovětská delegace – vymysleli řešení, kterým měla být kolektivizace
Polsko nemá potraviny pro obyvatele, do Polska se tak pašuje hlavně maso
církev ztratila hlavní argument, když se půda navrátila rolníkům
zůstali tam komunisté, ale šli svou cestou (ne se SSSR)
ČSR armáda byla mobilizována u hranic s Maďarskem a poté s Polskem, ale nikdy nemuseli zasáhnout
Chruščovova éra - 1953 - 1964 (vnitropolitická situace – odhalování kultu osobnosti Stalina, zahraniční politika - vztah k Číně, Berlínská krize, Kubánská krize, Suezská krize,…).
r. 1953 umírá Stalin a nastupuje Chruščev (generální tajemník ÚVKSSS a předseda rady ministrů SSSR
SSSR má atomovou i vodíkovou zbraň
začíná uvolňování napětí
smrt Stalina v SSSR uvolnila „odhalování kultu osobnosti Stalina“ – mluví se o gulazích...
r. 1956 se koná XX. sjezd Komunistické strany SSSR - Chruščev rekapituluje předchozí léta v tajném projevu, ale dřív než domluvil, se projev dostal k novinářům a do celého světa (přes polského novináře k Američanům a zpět do SSSR a taky do Maďarska a Polska) – reakcí bylo veřejné odsouzení Stalina, ale byly ponechány jeho zásluhy na osvobození od Němců
Chruščev přichází s plánem, co bude v Rusku dál – Rusko je založeno na surovinách a potravinách a od r. 1956 začíná výstavba Sibiře (staví se továrny, výzkumná centra) a Sibiř se stává centrem průmyslu a vědy – je bohatá