Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Tito vládne – chce svůj socialismus – peníze si půjčují od USA, pro které jsou vzorem toho, že se dá budovat socialismus bez SSSR
Stalin nařizuje jugoslávským komunistům odstranit Tita z funkcí a zvolit nové vedení – jugoslávci slušně vyzvali Stalina k diskuzi a ten pak přikázal ostatním státům komunistického bloku přerušit styky s Jugoslávií, aby se dostala do hospodářské a politické izolace – USA podpořili Jugoslávii ještě víc než doposud
Tito tvořil socialismus s lidskou tváří
po smrti Tita v 90. letech se Jugoslávie rozpadá – od uznání samostatnosti Slovinska až po dnešní řešení samostatnosti Kosova
Tito byl jedním z organizátorů jugoslávského odporu proti německé a italské okupaci během druhé světové války. Účastnil se partyzánských bojů, byl partyzánským velitelem a získal si značnou popularitu mezi obyvateli těžce zkoušeného státu. 31. ledna roku 1946 byla ustanovena nová ústava Federátivní lidové republiky Jugoslávie, Odbor sovětu, založil šest ústavních republik (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Slovinsko). Po problémech, které se stupňovaly, když v sobě kumuloval až příliš moci a následně i protesty ostatních národů ho dohnaly k tomu, aby na 7. dubna 1963 národ změnil jeho oficiální jméno na Socialistická federativní republika Jugoslávie a Josip Broz Tito byl jmenovaný prezidentem na celý život. Sám se snažil sjednocovat národy, především Chorvaty a Srby.
V zahraniční politice se dostal do rozporu s Josifem Stalinem a díky tomu se tak de facto Jugoslávie stala sice socialistickou zemí, avšak bez vlivu SSSR (za to také byla ze strany východního bloku určitý čas odsuzována). Orientoval se na Hnutí nezúčastněných zemí, v němž viděl protiváhu velmocí.
Za jeho vlády SFRJ prospívala; došlo k rozvoji průmyslu i vzestupu životní úrovně, zároveň však vzhledem k subsidiarizaci chudých členů federace, jakými byla Bosna a Hercegovina a Makedonie, došlo k zasetí nenávisti trvající dodnes.
XX. sjezd KSSS.
Zahájen 14. února 1956.
Hlavním bodem bylo zkonstatování vybudování socialismu v Sovětském svazu. Podle jeho účastníků mělo být jen otázkou času, kdy ekonomicky doženou "západní svět" a poté ho i předeženou).
Chruščev rekapituluje předchozí léta v tajném projevu, který nazval Kult osobnosti a jeho důsledky - v něm Chruščov poodhalil a odsoudil diktátorské praktiky svého předchůdce Stalina. Jednání bylo uzavřeno všem zahraničním delegátům, ale nedopatřením se tam dostal delegát z komunistické strany Izraele, který tento projev natočil a přes Varšavu ho poskytl západnímu tisku (jako první to otiskl deník Times). Sjezd se tak považuje za bod obratu, jímž stalinismus přestal být oficiální politikou KSSS a potažmo celého sovětského bloku - reakcí bylo veřejné odsouzení Stalina, ale byly ponechány jeho zásluhy na osvobození od Němců