Mezinarodni-vztahy

Dosavadní zákony z období první republiky se ukázaly pro potrestání viníků z doby okupace nedostačující. Proto vzniklo tzv. retribuční soudnictví. Do kategorie retribučních dekretů řadíme velký retribuční dekret a malý retribuční dekret. Velký dekret se týkal potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a týkal se rovněž mimořádných lidových soudů. Malý dekret mluvil o trestání některých provinění proti národní cti.

Byl zřízen rovněž tzv. Národní soud, který měl fungovat jako soud trestní.

Dekrety hospodářsky konfiskační

Hlavně radikálně socialistickým politikům se postupně dařilo prosazovat názor, že je třeba potrestat velkoburžoazii, velké statkáře, šlechtu a vůbec bohaté lidi, kteří údajně zabírali podniky, majetky a polnosti na úkor chudých lidí. Provinili se tak proti státu a proti lidu a proto jim má být jejich majetek zkonfiskován. Avšak poválečná revoluce byla nejen socialistická, ale i národní. Sudetští Němci obývali naši půdu a naši zem, a proto bylo třeba je vystěhovat. Všeobecně panoval názor, že pokud první republika měla nějaké chyby, tak ty vyplývaly z existence německé menšiny a z toho, že podniky, doly, hutě a banky nevlastnil národ, nýbrž že patřily vrstvě proradných zrádců.

Avšak konfiskace velkých podniků nepostupovala tak snadno, komunisté a sociální demokraté chtěli co nejrychleji znárodnit co nejvíce podniků. Oproti tomu lidová strana a slovenská demokratická strana vítaly pouze konfiskaci velkých podniků. Konfiskace neměla zasáhnout jejich příznivce a členy z řad z řad majitelů středních podniků. Také se stále více poukazovalo na ekonomickou stránku věci. Příprava tzv. znárodňovacích dekretů se tedy protahovala a prezident je mohl podepsat až těsně před prvním zasedáním Prozatímního národního shromáždění. Jednalo se o tyto čtyři dekrety:

Dekret prezidenta republiky o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků

Dekret prezidenta republiky o znárodnění některých podniků potravinářského průmyslu

Dekret prezidenta republiky o znárodnění akciových bank

l Dekret prezidenta republiky o znárodnění soukromých pojišťoven

Na těchto dekretech je podstatný obrovský rozsah podniků, které byly konfiskovány. Celkově bylo zestátněno 2119 podniků s 61 % zaměstnanců v průmyslu a 75% podílu na československé výrobě. Toto zestátnění mělo největší rozsah v celé Evropě.

Dekrety všeobecně politické

Po 2. světové válce docházelo k situacím, při kterých se mnoho Čechů dopouštělo na Němcích trestné činnosti. 8. května 1946 schválilo Prozatímní národní shromáždění zákon o právnosti jednání souvisejícího s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, ve kterém se píše:

Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li jinak podle platných předpisů trestné.