Mezinarodni-vztahy

Prezident Beneš byl znovu jednomyslně zvolen hlavou státu 19. června 1946, 2. července 1946 jmenoval novou vládu, kterou vedl komunista Klement Gottwald. Už třetí „pražskou dohodou“ z 24. června měla upevněno postavení i vůči slovenským orgánům, které jí teď byly fakticky podřízeny. Předsedou Slovenské národní rady se stal předseda Demokratické strany Josef Lettrich, sbor pověřenců vedl komunista Gustáv Husák. Vláda si v programu uložila vypracování nové ústavy a dvouletého hospodářského plánu. Mělo být zcela obnoveno válkou poničené hospodářství a průmyslová výroba se měla proti předválečné úrovni zvýšit o 10%. Zvláštní důraz byl položen na dosídlování pohraničí a na budování průmyslu na Slovensku.

Benešova nerozhodnost v únoru roku 1948 usnadnila komunistům převzetí moci v zemi. Jediní, kdo se za Beneše otevřeně postavili, byli studenti, kteří byli následně surově zbiti na Nerudově ulici. Za politické krize, vyvolané komunisty, mu ministři demokratických stran nabídli svoji demisi. Beneš jejich demisi po komunistickém nátlaku 25. února přijal a pověřil sestavením nové vlády předsedu KSČ K. Gottwalda. V květnu se prezident komunistům pokusil vzepřít, když odmítl podepsat novou československou ústavu. Měsíc poté, 7. června 1948 abdikoval na úřad prezidenta, jeho nástupcem se pak stal K. Gottwald. Dne 3. září roku 1948 Edvard Beneš zemřel.

Únor 1948 (Vítězný únor) je pojmenování komunistického převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem v roce 1948 - násilné potlačení svobodné plurality stran a přechod od demokracie k totalitě (oficiálně socialistické společnosti) pod vedením KSČ usměrňované z SSSR. Její členové se hlásili navenek k sovětskému mocenskému bloku, avšak prosazovali místně své osobní zájmy. Demonstrace české inteligence v Praze byla krvavě potlačena, byli popraveni někteří legionářští důstojníci, mnoho lidí bylo zatčeno, mnoho studentů a učitelů muselo opustit školy a další působení na školách jim bylo znemožněno.

V únoru 1948, kdy nastala vládní krize kolem usnesení o Bezpečnosti z 13. února 1948, došlo k sérii událostí, které vedly k úplnému převzetí moci ve státě. Tyto události byly završeny 25. února, kdy prezident přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu kandidáty navrženými komunisty. Na místních národních výborech a okresních národních výborech došlo k výměně členů a dosazení zástupců z řad KSČ. Jim pak podléhalo místní četnictvo, které bylo personálně přetvořené na SNB, podřízené KSČ. Následně byla 11. března 1948, jeden den po dosud nevysvětleném úmrtí ministra zahraničí Jana Masaryka, potvrzena nová komunistická vláda, 9. května přijata nová ústava vyhlašující lidově demokratickou republiku a 30. května proběhly volby s vynucenou účastí a s možností volit jen z jednotného seznamu kandidátů komunisty ovládané Národní fronty. 2. června ze zdravotních důvodů odstoupil prezident Beneš a 14. června byl jeho nástupcem zvolen předseda KSČ a dosavadní premiér Klement Gottwald. Vznikla nová vláda, jejímž předsedou byl Antonín Zápotocký.