Mezinarodni-vztahy

Klíčový je článek 5, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům (za ozbrojený útok se považuje ozbrojený zásah proti území členského států a proti ostrovům nebo lodím či letadlům kterékoliv smluvní strany v Atlantickém oceánu na sever od obratníku Raka).

Jako hlavní euroatlantické bezpečnostní seskupení Aliance reagovala na změny související s kolapsem sovětského bloku na konci 80. let a přišla s řadou konkrétních kroků zaměřených na rozšíření zóny stability na kontinentu a navázání spolupráce s bývalými nepřáteli. Ke stěžejním projektům patří Partnerství pro mír, založené na tzv. "rámcovém dokumentu a individuálních partnerských programech" s zúčastněnými zeměmi.

Rusko a Ukrajina podepsaly s Aliancí separátní dohody, které jim nabízejí další formy vzájemných kontaktů a spolupráce.

Cílem Aliance již od jejího založení je zajistit bezpečnost všem svým členům. Dnes, je Aliance připravena spolupracovat na zajištění bezpečnosti v celé Evropě a spolupracovat se státy, které nejsou členy NATO, ale také s dalšími mezinárodními organizacemi. Jejím hlavním úkolem je uchovat mír v celé Euro-Atlantické oblasti.

• 12 zakládajících členů NATO: Belgie, Dánsko, Francie, Holandsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, USA a Velká Británie.

• V roce 1952 se k NATO připojilo Řecko a Turecko, v roce 1955 se po získání plné suverenity připojila Německá spolková republika a v roce 1982 se přidalo Španělsko.

• 12. března 1999 se Aliance rozrostla o 3 nové členy – Českou republiku, Polsko a Maďarsko (všechny tři země byly prvními zeměmi, které se k NATO připojily ze zemí Východního bloku).

• 29. března 2004, v dosud největší vlně rozšiřování NATO, se připojily státy východní Evropy – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko.

26 současných členů NATO: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Holandsko, Itálie, Island, Kanada, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, USA, Španělsko, Turecko a Velká Británie

• V dubnu 2008 se konal summit v Bukurešti a NATO souhlasilo s přistoupením Chorvatska a Albánie. Uvažuje se také o Gruzii a Ukrajině.

• Dalšími potencionálními kandidátskými zeměmi jsou Černá Hora, Bosna a Hercegovina a dlouho neutrální Finsko a Švédsko.

Norsko a Dánsko – pokud je v těchto zemích mír, nesmí být na jejich území cizí posádky a umístěné atomové zbraně.

Španělsko – při vstupu do NATO země zamítla být ve vojenských strukturách.

Island – stát, který je bez armády.

Francie – od roku 1966 vystoupila z vojenských struktur, ale když je zapotřebí a země uzná za vhodné, přidá se k operacím.