Mezinarodni-vztahy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Chruščov se vrátil z dovolené, v Kremlu na něj již čekali. Jednání trvalo až do nočních hodin, kdy to generální tajemník vzdal a z donucení rezignoval na svou funkci. Demisi podal 14. října 1964.
Navzdory neúspěšnému závěru zůstává 11 let Chruščovovy vlády významnou a převážně pozitivní kapitolou v dějinách Sovětského svazu.
Vrátil se systémově do dvacátých let - k diktatuře ústředního vedení strany.
Milióny lidí vyšly ze sibiřských táborů, byl přijat nový trestní zákoník.
Zanechal sovětskou společnost bohatší, vzdělanější, volněji dýchající a měnící se. Zlepšil se život prostého občana.
Nástupcem se stal Leonid Brežněv.
V zahraniční politice prosazoval politiku „koexistence“ kapitalismu a komunismu a dostal se tak do konfliktu s maoistickou Čínou.
Berlínská krize
17.1.1.1.1 Volný pohyb mezi Východním a Západním Berlínem vedl ve druhé polovině 50. let k masivnímu odchodu východoněmeckého obyvatelstva (zejména kvalifikovaného) na Západ. Komunistický vůdce NDR Walter Ulbricht nabádal Chruščova, aby sjednotil Berlín třeba i silou pod východoněmecký režim. Chruščov nepovažoval ze sovětského hlediska Berlín za podstatný, ale nakonec ustoupil. A tak v listopadu 1958 poslal západním velmocem ultimátum, ve kterém oznamoval uzavření jednostranné mírové smlouvy s NDR, po níž měla přejít správa Berlína pod východoněmecký režim, což by de facto znamenalo včlenění celého Berlína do NDR.
V roce 1961 krize eskalovala. V červnu toho roku došlo k sovětsko-americké schůzce na nejvyšší úrovni ve Vídni mezi Chruščovem a novým mladým americkým prezidentem Johnem F. Kennedym, která ovšem nepřinesla žádné řešení. Země Varšavské smlouvy se po formální schůzce 13. srpna 1961 rozhodly uzavřít hranice mezi Západním Berlínem a NDR, respektive východní částí Berlína. Krátce na to byla zahájena stavba betonové Berlínské zdi s ostnatým drátem, která obehnala celý Západní Berlín a na styčných kótách byly rozmístěny sovětské vojenské jednotky. USA reagovaly přesunutím tankové divize do Západního Berlína. Došlo k bojové pohotovosti armád na obou stranách konfliktu, ale k vážnějším problémům nedošlo. Chruščov zejména z obav před vyhrocením sporu se Západem nakonec mírovou smlouvu s NDR neuzavřel.
Karibská krize (též Kubánská krize)
- byla mezinárodní politická krize. Hrozilo, že přeroste v jaderný konflikt. Vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě. V reakci na to vyhlásily USA karanténu na Kubě, která měla zabránit dopravení dalších raket na toto území. To se podařilo, neboť sovětská plavidla se na hranici karanténí zóny skutečně zastavila. Po dalších jednáních byly odstraněny i již instalované rakety, USA se zavázaly, že nenapadnou Kubu a že stáhnou svoje rakety středního doletu z Turecka. Dalším významným důsledkem této krize bylo zavedení horké linky mezi Bílým domem a Kremlem .