Mezinarodni-vztahy

konzumní společnosti a o všeobecném blahobytu: byl zaveden 40ti hodinový pracovní týden,poskytovaná

4týdenní dovolená v roce, školní mládež měla volné žákovské jízdenky k dojíždění do škol a placené učebnice

HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ RAKOUSKA V LETECH 1946 – 1991

Za meziobdobí

průměrný hosp.vzrůst

inflace

rozpočtový deficit

1946-1952

12,0%

37,0%

1953-1963

5,7%

2,0%

0,8

1964-1969

4,8%

4,8%

1,1

1970-1973

5,6%

5,7%

1,0

1974-1982

2,3%

6,3%

3,6

D zahraniční politice okupovaného státu, tj. do roku 1955, nemohla být řeč

Dokumenty, které založily suverénní zahraniční politiku Rakouska byly: Státní smlouva, zákon o neutralitě a přijetí do OSN. Vše se

stalo v roce 1955

Hlavní záměr Rakouska byla snaha podporovat mezinárodní bezpečnost (vlastní Ústava jim zakázala zúčastnit se války či jakýchkoli

konfliktů). Rakousko vstoupilo do různých mezinárodních institucí, začalo se efektivně podílet na jejich činnosti.

Zahraniční politika přinášela Rakousku jednu zvláštnost. Vlády či koalice se střídaly. Lidovci – dá se říci – inklinovali k integrující

se Evropě a prováděl politiku pokud možno sledující její zájmy, socialisté obraceli svou pozornost více do světa

1. velká zkouška – Maďarská revoluce a uprchlíci. Útok sovětských vojsk vyhnal ze země téměř čtvrt milionu uprchlíků a Rakušané

jim poskytli azyl

1957 se Vídeň stala stálým sídlem Mezinárodní organizace pro atomovou energii a od té doby se příliv mezinárodních organizací,

kongresů i státních setkání nezastavil

Rakousko postupně přijalo četné organizace: IAEA /Úřady o atomové energii), UNIDO (Organizace pro průmyslový rozvoj – od

1967), UNRWA (Pomocná akce pro palestinské uprchlíky – od 1978) a další mimo OSN – OPEC (Organizace zemí vyvážejících

ropu)

1962 – ve Vídni setkání Kennedyho s Chruščovičem

1975 – setkání v Salcburku amer. Prezidenta Forda se Sadatem a Kissingera s Gromykem

Od roku 1973 rozhovory o stř. Evropě

1972 – 1981 Kurt Waldheim působil ve funkci generálního tajemníka OSN

1960 – vznik ESVO (Evropské sdružení volného obchodu. Mezi zakládající země patří: VB, Norsko, Švédsko, Dánsko, Portugalsko,

Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Rakousko

Rakouské vlády se vážně začaly zabývat příklonem k integrující se Evropě cca od roku 1961. V šedesátých letech absolvovaly dvě

kola pokusů o přiblížení, ale obě byla neúspěšná. Třetí kolo přibližování začalo v roce 1970 – 1971, výsledkem byla zvláštní smlouva

Rakouska s Evropským společenstvím o vzájemném svobodném obchodě (1973)

Od roku 1987 se vedla v Rakousku diskuse o vztahu k Evropské unii

V září 1990 nečekaně a provokačně napadl

rakouskou neutralitu extremista Haider

 Dalším krokem k užším kontaktům s Evropu byla v

říjnu 1991 podepsaná dohoda o vytvoření

evropského hospodářského prostoru mezi tehdejším