Mezinarodni-vztahy

strach z Východu obecně, hlavně z Rudé armády a z bolševismu. Nebylo snadné se najednou zpět

zorientovat

Brzo, jak to šlo nejrychleji se obnovily politické strany. Nejpohotovější byli socialisté, již 14. dubna

1945 byla na vídeňské radnici ustanovena Socialistická strana Rakouska (SPÖ), která se prohlásila

za dědičku bývalé sociálně demokratické strany a strany revolučních socialistů, což byli sociální

demokraté vystupující v letech 1934 – 1945). Do čela byl zvolen Adolf Schärf, strana se prohlásila

za marxistickou a chtěla oslovit všechny demokraty levicového, tj. socialistického zaměření

Druhou ustanovenou stranou byla Rakouská lidová strana ((ÖVP) ), která vznikla rovněž ve Vídni

17. 4. 1945. Přihlásila se k tradici křesťanskosociální strany. Prohlásila se za demokratickou. Chtěla

soustředit do svých řad všechny demokraty, kteří nesouhlasí se socialismem. Z jejich předáka byl

zvolen Leopold Kunschak

Politickou činnost obnovila také Komunistická strana Rakouska. Tvrdila, že nikdy nepřestala

existovat a že je vlastně nejstarší politickou stranou v Rakousku. Dodávala, že také nejstabilnější.

Chtěla v Rakousku nastolit tzv. lidovou demokracii. Své vedoucí kádry si komunisté přivezli ze

zahraničí, z Moskvy Johann Koplenig a Ernst Fischer a z Jugoslávie Franz Honner.

Tlak Spojenců nutil strany ke spolupráci, a tak se navzájem předháněli v provoláních o nutnosti obnovit

samostatné a svobodné Rakousko

Do rakouských dějin se zapsal jako dlouholetý vůdce

sociální demokracie, ale především jako organizátor

a první budovatel rakouské republiky. Souhlasil s

německým ,,anšlusem,, svobodného Rakouska.

Sověti žádali Rennera, aby se ujal zřízení nové rakouské

vlády. Kromě komunistů nenašel zpočátku nikde podporu, ostatní mocnosti se na něj díval

podezřívavě, neboť sami Sověti si mysleli, že Renner bude snadno ovladatelný

17. 4. 1945 prosadil, že prvním poválečným starostou Vídně bude jmenován bývalý sociální

demokrat Theodor Körner

27. 4. 1945 je den zrodu druhé rakouské republiky. Bylo vyhlášení vytvoření nové rakouské

vlády za Rennerova kancléřství, byli v ní 3 státní tajemníci (za každou stranu jeden) – Schärf, Figl,

Koplenig. Zasedalo v ní téměř 30 funkcionářů: deset socialistů, devět lidovců, sedm komunistů a

tři další nestraníci

Spolu s oznámení o vytvořením vlády vyšla zvláštní proklamace, jejíž nejdůležitější

součástí se jevilo Prohlášení o nezávislosti. ,,Anšlus,, zde byl výslovně prohlášen za vynucený a

neplatná. Tímto aktem se znovu ustavuje první republika a ústava z roku 1920 se prohlašuje za

platnou. Proklamace požadovala všude nastolení demokracie, kldu a pořádku, rakouským vojákům

přikazovala odložit zbraně a zůstat na místě a německým odchod ze země

4. 7. 1945 byla vytvořena Spojenecká komise pro Rakousko., 9. 7. 1945 vymezil Spojenci dohodou