Mezinarodni-vztahy

Hinduismus (který zde vznikl)

Buddhismus (autor Gautama Buddha, vzniklo pravděpodobně v 5. st. Př.n.l. v Indii, jedno z nejrozšířenjších náboženství, více než 250 milionů vyznavačů)

Džinismus (vznikl jako reakce na hinduismus a jeho kastovní systém,vznikl v 8. st.př.n.l.)

Sikhismus (Guru Nának, nejedná se o náboženství, ale o dharmu- cestu)

HINDUISMUS

Vyvinul se pravděpodobně z védské dharmy asi v polovině 1.tisíciletí.Př.n.l.

Existuje několik variant stvoření.

Nejedná se o zcela polyteistické náboženství, v nejstarších písemnostech se pochybuje o bozích.

Dochází k reinkarnaci-lidská duše se po smrti narodí do jiného těla. Což ovlivňuje karma, kterou si člověk vytváří na základě svých činů.

Život muže je rozdělen do 4 období:

Student- učí se védy a další učení pod vedením gurua

Hospodář- věnuje se rodinnému životu

Poustevník- odchází do lesů, aby nalezl poznání

Svatý muž- stav, který usnadňuje osvobození

Společnost je rozdělena do kast. (viz. dříve)

Trimútri- tři hlavní bohové:

Brahma, Višnu, Šiva

Posvátná řeka

V řece Ganze se každoročně omývají miliony lidí. Tyto rituální koupele mají očistit duši i tělo. Do Gangy se také sype popel z těl zemřelých lidí v naději, že tak budou osvobozeni ze samsáry (znovuzrození).

TÁDŽ MAHAL

Pomník v Agře ve státě Uttarpradéš. Nechal ho vystavět indický mogul Šáhdžáhán na památku své předčasně zesnulé ženy. (vzal si ji jako 15letou a a zemřela při porodu 14.dítěte, 2 roky držel smutek) Od roku 1983 je Tádž Mahal součástí Seznam světového dědictví UNESCO. Budova se proslavila po celém světě a přitahovala neuvěřitelně mnoho návštěvníků. Stala se symbolem Indie

Dnes stavba reaguje na znečištěné ovzduší a žloutne.

1. Rakousko v letech 1945 – 1955.

Dne 27. dubna 1945 byla v Rakousku vytvořena prozatímní vláda, kterou vedl Karl Renner. Ta vyhlásila nezávislost Rakouska, kterou řešila smlouva se spojenci z 4. července 1945, v níž bylo Rakousko obnoveno na základě hranic z roku 1937. Vedoucí silou v poválečném Rakousku se stala ÖVP.

Jako poražený stát bylo Rakousko rozděleno mezi spojence na čtyři okupační zóny, zahraniční politika se soustředila především na zrušení okupačních zón a dosažení suverenity. Toto se podařilo 15. května 1955, kdy se Rakousko zavázalo k neutralitě a docílilo tak odchodu vojsk ze země. Díky tomu mohlo Rakousko vstoupit do OSN a Rady Evropy. Svoji zahraniční i ekonomickou politiku pak směřovalo především na kapitalistické země a postupně bylo dosaženo ekonomické stability.

Po první světové válce, kterou Rakousko-Uhersko prohrálo, byli Habsburkové sesazeni a jejich říše zanikla. Na jejím území vznikla řada tzv. nástupnických států (Rakousko, Československo, Maďarsko, Polsko a Jugoslávie). Meziválečné Rakousko pro svou nejasnou identitu bylo pravděpodobně nejnestabilnějším z nich. V roce 1938 bylo Rakousko anektováno nacistickým Německem a po roce 1945 obsazeno vítěznými spojenci. Státní smlouva z roku 1955 ukončila období okupace, uznala nezávislost Rakouska a zakázala unifikaci s Německem. Ústavní zákon v témže roce vyhlásil „věčnou neutralitu“ Rakouska, což bylo podmínkou ke stažení sovětských vojsk.