Mezinarodni-vztahy

Muslimové dostali Pákistán, který se skládal ze dvou částí - na na východě v údolí Indu a druhá část na západě v Bengálsku, oddělených 1600km širokým hinduistickým indickým územím.

Když byly v srpnu 1947 tyto dvě části Pákistánu odtrženy od Indie, napětí mezi hinduisty a muslimy přerostlo do krvavých masakrů.Miliony obyvatel opouštěly své domovy, muslimové směřovali do Pákistánu a hinduisté do Indie.

Tím kdo váhal, zda se připojit k Indii či Pákistánu byl Kašmír. Obě strany se ihned pustili do boje, ale záležitost zůstává dodnes nevyřešena. Na Kašmír si činí nárok obě země.

V posledních letech se konflikt prohloubil a oba státy začaly závod ve zbrojení, který silně připomíná studenou válku.

Mezi jaderné mocnosti se mimo velmoci (Rusko a USA) se podle nepotvrzených informací řadí také Indie, Pákistán a Izrael.

Indie má také od roku 2009 jadernou ponorku, která je ve fázi testování, ale od roku 2015 by se měla začít používat v armádě.

KASTY

První sociální rozdělení do kast se datuje do roku 1500 před naším letopočtem. Tehdy se na území dnešní Indie přistěhoval kočovný kmen Árijů. Hlavní obživou kmene bylo zemědělství a pastevectví. Podle povolání každého člena společnosti se určovala i jeho kastovní příslušnost. Kasty původně soužily pouze k rozeznání pracovníků, ale později se dědily z generace na generaci. Každá varna představuje část lidského těla a má svoji specifickou barvu.

Bráhmani (kněží) – ústa; barva bílá

Kšatrijové (válečníci, politici, státní správa) – paže, barva červená

Vaišjové (obchodníci, řemeslníci a zemědělci) – stehna; barva žlutá

Šúdrové (služebníci, dělníci, bezzemci) – chodidla; barva černá

Dalitové (nedotknutelní)- stojí mimo společnost, vykonávají

tu nejhorší práci (metači, čističi latrín).Řadí se sem asi 160

milionů obyvatel a podle Manuova zákoníku nesmí přijít do

styku s kněžími. Ti nesmí přijít do styku ani s tělními

tekutinami či a dalšími nečistými předměty. O ty se tedy

starají nedotknutelní (spalovači mrtvol, asistují u porodů).

Móhandas gándhí (2.10.1869 - 30.1.1948)

Narodil se do kolonizované Anglie

Otec byl ministerským předsedou a řadil se do obchodnické kasty. Matka byla v domácnosti a byla silně nábožensky založena.

Studoval v Anglii, kde se z něj stal vegetarián.

v roce 1894 pusobil v Africe- jeho články se dostaly do velkeho množství časopisů

Usadil se v Johanesburgu a vydával časopis Indické mínění, který je dodnes vydáván (pomáhal Indům žijícím v Africe)

Gándhí hlásal, že jediná síla je v beznásilí, při povstání Zuluů stejně jako v Búrských válkách stál na straně Británie a doufal, že ta začne konečně chápat a podporovat Indii.

Za jedinou a nejmocnější považoval vždy pravdu. Hlavní

jeho myšlenkou je beznásilnost a láska ke všemu a všem.