material-k-uceni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- V podstatě normální mitóza - vede ke vzniku dvou dceřinných buněk po proběhnutí syntetické periody, rozdíl je
pouze v tom, že všechny karyokinetické fáze se odehrávají uvnitř jádra
- Karyokineze je zpravidla provázena zaškrcováním jádra - piškotovitě se protahuje a nakonec se rozdělí
- Byla zjištěna u některých prvoků, je považována za fylogenetický předstupeň mitózy
Vznik plazmodií (mnohojaderných buněk)
- Plazmodia vznikají opakovanou karyokinezí uvnitř jediného, stále se rozrůstajícího buněčného těla (př. výtrusovci
(Apicomplexa), někdy např. při vývoji hmyzu (Insecta) se mohou mnohojaderné buňky dodatečně rozdělit na
jednojaderné
- S pozměněnou formou multipolární mitózy se můžeme setkat u některých vaječných buněk, došlo-li k jejich
oplození více spermiemi (v těchto případech však nejsou chromozomy rozděleny do dceřiných buněk ve stejných
počtech a vývoj takto vzniklého jedince nepokračuje)
Nepohlavní rozmnožování - jednobuněční - Typy nepohlavního rozmnožování rozlišujeme podle typu cytokineze takto:
Dělení
- Cytoplazma mateřské buňky se rozdělí na dva (binární dělení) nebo více stejných dílů (mnohonásobné dělení),
které spolu s dceřinými jádry dávají vznik novým jedincům.
- Binární dělení může být buď podélné, tj.souhlasí s podélnou osou těla (př. trypanosomy (Trypanosomatida)), anebo
příčné (např. nálevníci (Cilliophora)). (Sládeček (1986))
- Paramecium a T. brucei
Pučení
- U přisedlých nálevníků se vyskytuje tzv. pučení, což je vlastně vysoce asymetrické dělení. Při něm jedinec odškrcuje
část svého těla, do které přejde jeden mikronukleus (po mitotickém rozdělení původního mikronukleu) a odškrcená
část makronukleu.
- Při pučení vznikají na mateřském těle výrůstky (pupeny), které postupně dorůstají a po čase se od rodičovského
organismu oddělí. Pučení je typické zejména pro přisedle žijící prvoky (např. pro rournatky (Suctoria)). Nový jedinec
vzniklý pučením je nějakou chvíli volně pohyblivý, teprve po určitém období vývoje přisedá. U některých druhů
rournatek vznikají pupeny uvnitř buňky, tzv. vnitřní pupeny. Pučením se množí také druh Spirochona gemipara,
(límcovka blešivcová), který žije přisedle na žaberních lupíncích blešivce a pupeny vytváří při bázi těla. Býval řazen k
nálevníkům.
- Saccharomyces
Rozpad (polytomie)