Kriminalistika - SZZ

REKOGNICE PODLE FOTOGRAFIÍ

Probíhá tak, že se poznávajícímu předkládá jediná fotografie, kde je ztotožňovaný objekt mezi jinými přibranými objekty, nebo fotografie poznávaného objektu spolu s fotografiemi přibraných objektů, které byly foceny za stejných podmínek a jsou stejných rozměrů, fotografie by měly být barevné. Provádí se v případech, kdy jsou poznávající a poznávaný na různých místech a dostavení se jednoho z nich na místo toho druhého je nemožné nebo neúčelné, dále když je rekognice in natura v daném stadiu vyšetřování zatím nemožná, například když pachatel nebyl dosud vypátrán. Je-li to možné přikládá se i snímek poznávané osoby přibližně z doby, kdy se vyšetřovaná událost stala. Někdy se i mrtvoly identifikují podle fotografie, aby byla poznávající osoba ušetřena kontaktu in natura.

DOKUMENTACE REKOGNICE

základním procesním dokumentem je protokol o rekognici. Kromě obecných náležitostí by měl dále obsahovat:

• v 1. části – jméno a příjmení poznávající osoby a její poučení

• v 2. části – počet předvedených objektů a jejich popis (u věcí) nebo osobní údaje a poučení ztotožňované osoby podle jejího procesního postavení

• v 3. části – popis podmínek provedení rekognice, způsob umístění předváděných objektů a jejich číselné označení, údaj o tom, zda bylo ztotožňované osobě umožněno vybrat si místo mezi přivzatými objekty, stručný popis průběhu rekognice

• v 4. části – výsledek rekognice, tj. přesné určení objektu, který byl identifikován, nebo skutečnost, že poznávající osoba neoznačila žádný z předvedených objektů

K usnadnění hodnocení průběhu a výsledku rekognice se doporučuje pořízení fotodokumentace nebo videozáznamu.

25. Odborníci a znalci při vyšetřování, jejich účast a využití. Pojem a druhy expertiz, znalecký posudek a jeho hodnocení.

Odborné znalosti se v trestním řízení uplatňují ve čtyřech formách:

1. odborné vyjádření

   • je to prioritní forma k posouzení odborných otázek

   • v trestním řízení je pokládán za listinný důkaz

   • lze jej požadovat od osob zapsaných do seznamu znalců, ale i od jiných FO i PO, které mají potřebné odborné předpoklady, v trestních věcech je to např. Krim. ústav Praha a odbory krim. techniky a expertiz (OKTE), z jiných odvětví to jsou např. zdrav. zařízení, různé laboratoře, úřady

2. znalecký posudek

   • slouží k posuzování odborně složitých otázek

   • znalecká činnost je upravena zejména zákonem o znalcích a tlumočnících (36/1967 Sb.), využívání znalců v trestním řízení je upraveno TrŘ

   • mohou jej vykonávat znalci (jsou jmenováni ministrem sprav. nebo předsedou krajského soudu, složili znalecký slib, jsou zapsáni v seznamu znalců), dále státní orgán nebo ústav přibraný ad hoc k podání posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem ve zvlášť obtížných případech, také to mohou být ústavy nebo jiná pracoviště specializované na znaleckou činnost zapsané v seznamu ústavů nebo jiných pracovišť, specializovaných na znaleckou činnost, nakonec to mohou být i odborně erudované osoby ustanovené orgány činnými v trestním řízení k podání znal. posudku ad hoc (v případech kdy v seznamu znalců není zapsán znalec daného oboru, nebo tuto sužbu nemůže vykonat, nebo by jeho splnění tohoto úkonu bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi) – tato osoba musí před provedením úkonu složit znalecký slib

3. konzultativní činnost

   • poradenská služba orgánů činných v přípravném řízení

   • může ji vykonat jakýkoli odborník v daném oboru, nejen znalec

4. kriminalisticko-technická činnost

   • přímé vykonávání odborných úkonů při vyhledávání, zajišťování, dokumentování a shromažďování materiálních stop v rámci vyšetřovacích úkonů

   • tuto pomoc poskytují krim. Technici a pracovníci expertizních pracovišť Policie ČR