Kriminalistika - SZZ

DRUHY OHLEDÁNÍ

Podle charakteru ohledávaného objektu

• ohledání místa činu a jiných kriminalisticky významných míst (místo nálezu, místo zjištění), jedná se o zjišťování, zkoumání, hodnocení a podchycování materiální situace místa

• ohledání mrtvoly, které je v první etapě spojeno s ohledáním místa činu (nálezu, zjištění), v druhé etapě se provádí detailní ohledání na pitevně a provádí se vždy v součinnosti se soudním lékařem nebo alespoň lékařem

• ohledání předmětů, tedy různých druhů věcí nalezených na kriminalisticky relevantních místech a při domovních prohlídkách

• ohledání stop, které se uskutečňuje se paralelně s ohledáním různých nositelů těchto stop, provádí se jednak na místě výskytu stop a jednak v laboratořích či úředních místnostech

• ohledání dokumentů, předmětem kterého je zejména obsah, forma, materiály použité k jeho zhotovení, znaky, ukazující na jeho pozměnění nebo padělání, jakož i jiné stopy nacházející se na dokumentu, popřípadě obal

• ohledání výpočetní techniky, jehož předmětem je počítač jako věc, jeho periferní jednotky, jeho umístění v prostoru, způsob napojení do sítě, doklady a licence k softwarovému vybavení apod., doporučuje se k ohledání přizvat znalce z oboru výpočetní techniky

• ohledání zvířat, které se provádí vzácně, např. v případech podezření z týrání zvířat, při nálezu uhynulých zvířat… a většinou se přibírá znalec z oboru veterinářství nebo alespoň veterinář

• ohledání těla živé osoby a to podle § 114 TrŘ, při kterém má být zjištěno, zda se na těle nenachází stopy nebo následky vyšetřované události

Podle posloupnosti

• ohledání prvotní, které je nejdůležitější a nejefektivnější, na ohledávaných objektech ještě nedošlo ke změnám a degradaci stop a jiných důkazů

• ohledání opakované, tedy druhé či další ohledání již ohledaného objektu, protože někdy je nutné i když je v rozporu se zásadou neopakovatelnosti (např. při nedůsledném prvotním ohledání)

• doplňující ohledání, používá se na ohledávání částí objektů, které byly v době prvotního ohledání odděleny od ohledávaných objektů, nebo nebyla známa jejich existence či příslušnost k danému objektu

DOKUMENTACE OHLEDÁNÍ

Jejím účelem je podchycení komplexní informace o stavu ohledávaného objektu v době ohledání a zaznamenávání všech podstatných změn způsobených vyšetřovanou událostí. Používá se protokolace (§55 TrŘ) , fotografování, vyhotovování náčrtků, plánků, videodokumentace apod.

Protokol o ohledání se dělí na tři části

1. úvodní část, která obsahuje datum a místo ohledání, označení události, v souvislosti s níž bylo ohledání provedeno, označení orgánu, který ohledání provedl, označení dalších osob účastnících se ohledání, označení osob, které událost oznámily a nebo byly přítomny ohledání, na základě jakého podnětu bylo ohledání provedeno, podmínky ohledání a čas započetí a ukončení ohledání

2. popisná část, která obsahuje lokalizaci objektu, jeho přesný a výstižný popis, postup při ohledání, popis míst, kde byly nalezeny stopy a jiné objekty související s vyšetřovanou událostí, popis nalezených stop a jiných objektů s jejich číselným označením atd., popis musí být vždy jasný a jednoznačný, postupuje se systematicky od obecného ke konkrétnímu, používají se normalizované názvy (pokud existují), číselné označení stop musí odpovídat číselnému označení v jiných dokumentech, vzdálenosti se uvádějí v mírách, do protokolu se neuvádí vlastní úvahy, popisuje se pouze reálný stav

3. závěrečná část, která obsahuje seznam zajištěných stop a jiných objektů s odkazem, jak s nimi bylo naloženo, dále se uvádí, jaké další dokumentační prostředky byly využity, také se přikládá záznam o použití služebního psa a výsledky jeho nasazení, a nakonec podpisy všech účastníků ohledání včetně nezúčastněných osob