Kriminalistika - SZZ

ZKOUMÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT

Používá se například při řešení dopravních nehod, kdy viník z místa ujel, nebo při vyšetřování krádeží vloupáním. U tohoto zkoumání není možná individuální identifikace, výsledkem zkoumání je pouze druh nátěrové hmoty podle složení a barva či odstín podle standardizované vzorkovnice. Individuální identifikace je možná pouze v případě vícevrstvých nátěrových systémů a jen v kombinaci s matematicko-statickými metodami. Ke zkoumání se používají metody spektrofotometrické ale i řada orientačních zkoušek, např. pomocí rozpouštědel, které umožňují zařazení nátěrové hmoty do konkrétní skupiny.

TOXIKOLOGICKÁ ZKOUMÁNÍ

Je zkoumání, při kterém se zjišťuje přítomnost jedů a dalších zdraví škodlivých látek v tělních tekutinách lidí či případně zvířat nebo i v pitevních materiálech. Jde o velice náročné zkoumání a patří výhradně do kompetence specializovaných pracovišť. Můžeme zde zařadit i analýzy krve či moči za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo léčiv a drog

17. Kriminalistické zkoumání skla, pojem a podstata, jednotlivé stupně poškození skla, zajištění a dokumentace poškození skla.

Objektem kriminalistického zkoumání je především sklo tabulové, tedy plochá výplň oken a dále také sklo tvarované jako jsou žárovky nebo krycí skla světlometů aut. Nejčastěji je zkoumání skla požadováno v případech krádeží vloupáním a u dopravních nehod.

Zkoumá se z které strany a jakým mechanismem nebo předmětem bylo sklo rozbito, zda jednotlivé úlomky tvořily předtím jeden celek a zda výrobní nebo jiné vady, nemohly mít souvislost s jeho poškozením

V odborné terminologii se strana, ze které působila destrukční síla se nazývá líc, druhá strana je rub. Při zkoumání se určuje i stupeň poškození, který má své charakteristiky a to

• stupeň poškození č. 1 je charakteristický pro poškození střelou vystřelenou z palné zbraně. Děj poškození je velmi rychlý, to znamená, že se tabule nestačí příliš deformovat, výsledkem je tedy pouze otvor zhruba v průměru střely, v jehož okolí jsou drobné prasklinky, jinak je sklo nepoškozené. Otvor se ve směru letu střely kráterovitě rozšiřuje.

• stupeň poškození č. 2, je charakteristický pro poškození většími předměty pohybujícími se poměrně malými rychlostmi, jako je kámen prudce vržený rukou člověka, střela vystřelená z praku, apod.. Na vzniklém otvoru je patrný vznik odstředivých (radiálních) prasklin od místa působení síly, sklo nemusí být proraženo. Pokud předmět sklo prorazí, nelze z vytvořeného otvoru usuzovat na jeho velikost. Střepiny zpravidla zůstávají na svém místě a samovolně se neuvolňují

• stupeň poškození č. 3, charakteristické je pro poškození předměty, které se pohybují poměrně pomalu, jako je úder rukou, pomalu vržené kameny, úder kladivem. Nejprve dochází ke vzniku radiálních prasklin, střepiny mají tendenci dále se pohybovat ve směru působící síly a dále vlivem setrvačnosti po ukončení působení síly překmitnou zpět a pohybují se proti směru působící síly. Při tomto stupni vznikají transverzální praskliny, tedy soustředné kružnice nebo mnohouhelníky se středem v místě působící síly. Skleněná tabule se pak dále rozpadá a střepiny samovolně vypadávají ven