Kriminalistika - SZZ

Kriminalistická pyrotechnika se zabývá zkoumáním neznámých předmětů a látek za účelem zjištění, zda jde o výbušninu nebo munici, určuje jejich druh a způsobilost k iniciaci a jaké následky mohou po iniciaci výbušniny vzniknout. Dále se zabývá řešením otázek, zda a jak došlo k výbuchu výbušniny, jaké byly následky výbuchu a jaká výbušnina nebo munice vybuchla, co bylo příčinou výbuchu a posuzuje se podle povýbuchových zplodin a různých zbytků, o jaký výbušný předmět se jednalo.

OBJEKTY KRIMINALISTICKÉ PYROTECHNIKY

Všechny druhy výbušných předmětů a jejich elementů

• výbušný předmět, nebo-li komplex elementů, které dohromady tvoří zařízení, jež je schopné na určitý podnět způsobit výbuch. Skládá se z výbušniny, rozněcovacího systému a různých obalů, součástí mohou být i různé elektrické zdroje (baterie) a časovací zařízení. Dělí se podle jejich určení, výrobce, účinků, konstrukce, případné kamufláže a dalších hledisek. Nejnebezpečnější jsou nelegálně a podomácku zhotovené výbušné předměty, zvláště nebezpečné jsou potom systémy kamuflované (např. v podobě dopisu, balíčku apod.)

• prostředky sloužící pro zhotovování výbušných předmětů, které se nachází při domovních, osobních prohlídkách nebo prohlídkách na pracovištích a k jejich vyhledávání se používají detektory. Řada z nich je natolik typická, že jejich jiné využití téměř nepřipadá v úvahu

• osoby a věci zasažené výbuchem, protože podle rozsahu jejich poranění a poškození lze zjistit informace o charakteru a intenzitě výbuchu. Při zkoumání často jsou v nich nalézány různé střepiny, části vybuchlého předmětu.

VÝBUŠNINY

Jsou látky, ve kterých probíhají velmi rychlé exotermické chemické reakce, během kterých je současně uvolňováno velké množství plynů o vysokém tlaku. Není potřeba dodávat kyslík, protože ten je chemicky vázán přímo ve výbušninách. Existují dva základní druhy výbušné přeměny a to

• explozivní hoření (šíří se poměrně malými rychlostmi, rychlost stoupá se stoupajícím okolním tlakem) a

• detonace (šíří se velmi vysokou rychlostí která není příliš závislá na tlaku)

Schopnost výbušnin působit ničivě na okolí se nazývá brizance

Výbušniny dělíme na :

• Střeliviny, které jsou charakteristické explozivním hořením. Slouží jako prachové náplně do různých druhů nábojů, zápalnic, zpožďovačů apod., také se používají jako pohonné hmoty různých raket. Střeliviny po své iniciaci udělují střele potřebnou energii. V minulosti byl používán černý střelný prach, v současnosti bezdýmné střelné prachy

• Trhaviny, které jsou určeny k trhacím pracím, také jako účinná slož vojenské munice, např. TNT, hexogen, oktogen a další. K výbuchu přiváděny pomocí rozbušek. Výbušniny dělíme na

  • vojenské trhaviny (jednosložkové),

  • průmyslové trhaviny (směs několika látek, používají se např. v lomech, dolech, strojírenství, apod.) a

  • plastické trhaviny (trvalá plasticita – snadné tvarování a oddělování potřebného množství)