Kriminalistika - SZZ

18. Identifikace osob podle pachu, její podstata, pachové stopy, zjišťování, zajišťování a využití pachových stop.

Kriminalistická odorologie se zabývá zkoumáním a identifikací osob a věcí podle pachu. Pach lze z odorologického hlediska definovat jako plynnou látku, která je schopna po dosažení prahové koncentrace vyvolat čichový vjem člověka nebo zvířete nebo odezvu analytického přístroje. Zkoumání pachů věcí je důležité zejména při zjišťování přítomnosti výbušnin a drog. Složení tělesného pachu je o hodně složitější a jeho zkoumání je tudíž obtížnější, protože individualizace lidského pachu je dána řadou okolností – věk, rasa, pohlaví, nemoci, požívání léků, používání kosmetických přípravků apod. Cvičení psi, ale i jiná zvířata však dokážou podle pachových stop člověka jednoznačně identifikovat

PACHOVÉ STOPY

Za zdroj pachových stop člověka je považován lidský pot nebo lidský dech (ne moc často). Typické druhy pachových stop souvisí s činností pachatele na místě události. Jedná se o stopy vytvořené na příchodové a odchodové cestě, stopy vytvořené při pohybu na místě činu, typickými místy nálezů pachových stop, jsou místa, kde se pachatel kratší nebo delší dobu zdržoval, nebo místa, kterých se dotýkal

VYHLEDÁVÁNÍ

Jejich vyhledávání je velice náročné, pachové stopy nejsou většinou lidskými smysly zjistitelné, jejich přítomnost se většinou pouze předpokládá. Je zde určitá analogie s vyhledáváním latentních daktyloskopických stop, avšak na rozdíl od daktyloskopických stop neexistuje žádná možnost jejich zviditelnění. Pachové stopy se vždy vyhledávají jako první, protože jsou časově nestálé a dají se velice snadno pozměnit vlastním pachem vyšetřovatele nebo přenesením jiného pachu

ZAJIŠŤOVÁNÍ

Pachové stopy se zajišťování in natura, nejčastěji se jedná o různé druhy oblečení ale také zbraně, aktovky … . Při zajišťování je nutné použití rukavic a sterilních nástrojů a nosiče pachových stop zajistit do vhodných obalů. Složitější je zajišťování pachových stop bez jejich nosičů, tedy zajišťování směsi vzduchu s konkrétním pachem. Toto se provádí buď nasátím do injekční stříkačky nebo plastové lahve, ze které se předtím jejím stlačením odstraní většina vzduchu, nebo prosáváním vzduchu s pachovou stopou přes sloupec vhodného absorbentu, na kterém se složky pachu zachytí, v současnosti nejsou tyto dva způsoby příliš využívané. Nejčastěji jsou však zajišťovány na speciální snímač, který je tvořen sterilní bavlněnou tkaninou, která se přiloží na místo předpokládané pachové stopy, poté se překryje alobalem a nechá 20 minut na místě a pak se uzavře do sterilní skleněné nádoby, čímž vzniká pachová konzerva. Taková konzerva s pak využívá jako srovnávací materiál při porovnávání pomocí speciálně vycvičených psů.