Kriminalistika - SZZ

Podle provedení vývrtu hlavně

• hladké,

• drážkované,

• polygonální a

• další – má význam pro vytváření stop na vystřelených střelách,

dělení podle stupně automatizace a konstrukce má význam pro vytváření stop na vystřelených nábojnicích

Střely se dělí na:

• Jednotné

  • kompaktní – z jednoho druhu materiálu (nejčastějí z olova nebo železa) jako jeden celek

  • plášťové, což je kombinace několika materiálů dělíme na celoplášťové (bez dna zakrývá celou střelu) nebo poloplášťové (kryje dno, ne špičku)

• hromadné

  • brokové, používají se k lovu zvěře, liší se počtem a velikostí broků

IDENTIFIKACE ZBRANÍ PODLE VYSTŘELENÝCH STŘEL A NÁBOJNIC

Identifikací lze zjistit skupinovou a individuální příslušnost.

Určení skupinové příslušnosti

• podle tvaru a rozmístění stop jednotlivých funkčních částí zbraně na nábojnici

• podle počtu, šířky, smyslu otáčení a úhlu stoupání znaků hlavně zobrazených na střele

• také podle ráže, tvaru a rozměrů nábojnice a střely

• pomocí specializovaných katalogů

Individuální identifikace zbraní podle vystřelených nábojnic a střel

• porovnávání jednotlivých stop vytvořených funkčními částmi zbraně na vystřelených nábojnicích a střelách z místa činu a na pokusně vystřelených nábojnicích a střelách z konkrétní zbraně

• k tomu se používají komparační mikroskopy a výsledky se fotograficky dokumentují

• u nás systém analýzy obrazu LUCIA, který umožňuje počítačové zpracování obrazu a vytištěn

• u hromadných střel je individuální identifikace téměř nemožná, určení skupinové příslušnosti jen v některých případech

POŠKOZENÍ STŘELOU PŘI JEJÍM DOPADU NA CÍL

• vstřel = místo, kde střela do předmětu vnikla

• výstřel = místo, kde střela předmět opustila

• průstřel = střelný kanál spojující vstřel a výstřel

• zástřel = místo, kde střela v předmětu uvízla

• nástřel = místo, kde se střela od předmětu odrazila

Na zasaženém objektu lze nalézt i povýstřelové zplodiny, což jsou částice vzniklé hořením prachové náplně náboje a zápalkové slože a průchodem střely vývrtem hlavně. Tyto splodiny mají omezený dolet a to asi 2 metry u krátkých zbraní a asi 3 metry u dlouhých zbraní. Z toho lze usuzovat, že čím je plocha záchytu zplodin větší, tím bylo stříleno z větší vzdálenosti. Zkoumání povýstřelových zplodin slouží k zejména k určení vzdálenosti střelby, prokázání přítomnosti povýstřelových zplodin dokazuje, že konkrétní osoba střílela nebo byla v blízkosti střelby, že bylo stříleno v určitém prostoru nebo že byla palná zbraň umístěna v určitém místě či zavazadle.

Vzorky k tomuto získané se vyhodnocují pomocí elektronového skanovacího mikroskopu

15. Kriminalistická pyrotechnika, objekty kriminalistické pyrotechniky, rozdělení výbušnin, vyhledávání a zajišťování objektů kriminalistické pyrotechniky, zkoumání výbušných předmětů kamuflovaných a amatérských.