Kriminalistika - SZZ

Při vyhledávání a zajišťování takových stop je nutné dodržovat hygienické zásady, mít na zřeteli, že se může jednat o látky toxické, agresivní nebo hořlavé. Vyhledávají a zajišťují se látky v kapalné nebo práškovité podobě, léčiva a jejich zbytky, úlomky nátěrů apod., omezeně i látky plynné, při manipulaci s nimi se dodržují specializované postupy

ZKOUMÁNÍ LÉČIV A DROG

Léčiva jsou látky, které mohou objektivně pomoci při léčbě různých nemocí

Drogy jsou látky, které jsou konzumovány především proto, aby přinášely subjektivně příjemné pocity

Léčiva jako taková nemají větší kriminalistický význam, kromě těch, které mohly být zneužity jako drogy, hlavním zájmem zkoumání jsou tedy drogy, které dělíme na přírodní a syntetické.

Přírodní

• z konopí – hašiš (samičí květy, míchá se s tabákem) a marihuana (listy, řapíky a další)

• z máku – ze surového opia se separuje morfin a v lékařství se z něj vyrábí kodein (účinná složka řady léčiv), nelegálně potom heroin

• z keře koka – kokain (separace z listů, injekce, šňupání), crack (čistá báze kokainu, kouří se)

Syntetické

• halucinogeny – LSD, některá léčiva v psychiatrii

• budivé aminy – amfetamin, pervitin (metamfetamin), ice, extáze (obě taneční drogy)

• brown – nemá konstantní složení, připravována z kodeinu, účinky i aplikace jako heroin, jde o hnědou kapalinu obsahující hydrocodon

Relativně samostatnou skupinu drog tvoří těkavá rozpustidla (nejčastěji toluen).

Zkoumání léčiv a drog je odborně náročné, využívají se přitom různé laboratorní metody, především metody chromatografické, spektrofotometrické a metody hmotnostní spektrometrie. Pro posouzení neznámých látek přímo v terénu slouží terénní testy (u nás D-test), jejichž výsledek může zvýšit podezření na přítomnost konkrétní drogy, konečný výsledek však poskytne až laboratoř

ZKOUMÁNÍ PŘÍČIN POŽÁRŮ

• fyzikální příčiny, tedy přehřátí hořlavých látek působením tepelných zdrojů. Nejsou přímo předmětem zájmu krim. chemie ale jejími metodami se zjišťují podmínky pro zapálení a hoření nejrůznějších látek

• fyzikálně chemické příčiny se vyskytují zřídka. Jde o kombinaci chemických a fyzikálních vlivů, které mohou vést k zapálení hořlavých materiálů, např. zahřátí hořlavé látky pod zápalnou teplotu a následná chemická reakce, která vede ke zvýšení teploty a hoření

• chemické příčiny, spočívají většinou v exotermických reakcích při kterých se uvolňuje množství tepla způsobilé zapálit hořlavé materiály

• biochemické příčiny, jen v podobě samovznícení nedostatečně suchých rostlinných hmot

Aby k požáru mohlo dojít musí být přítomna nějaká hořlavá látka, musí existovat určitá iniciační teplota, a musí být zajištěn dostatečný přísun kyslíku, v některých případech je potřebný ještě nějaký energetický impuls (jiskra, tření, ozáření UV zářením apod.)