Kriminalistika - SZZ

VÝZNAM

Kriminalistického experimentu je možno spatřovat v tom že závěry zformulované na základě jeho výsledků mohou být využity jako:

• podklad pro vytýčení vyšetřovacích verzí

• prostředek prověrky vytýčených vyšetřovacích verzí

• nový důkaz

• prostředek prověrky již získaných důkazů

• prostředek zjištění okolností napomáhajících spáchání určitého trestného činu

Základním dokumentem je protokol o vyšetřovacím pokusu, který se dělí do tří částí

1. úvodní část protokolu, která kromě obvyklých náležitostí obsahuje důvody provedení experimentu a jeho cíl, osobní data přímých a nepřímých účastníků experimentu a poučení účastníků podle jejich procesních postavení

2. popisná část protokolu, tato obvykle obsahuje určení místa provedení experimentu, popis situace a podmínek místa, údaje o provedené rekonstrukci místa; popis podmínek za nichž byl experiment proveden; uvedení předmětů použitých v průběhu pokusů; podrobný popis každého pokusu s uvedením jeho účastníků, obsahu činností, průběhu pokusů a získaných výsledků v časové posloupnosti

3. závěrečná část protokolu, která obvykle obsahuje údaje o využití dalších dokumentačních prostředků, námitky, návrhy, připomínky a vyjádření účastníků k průběhu a výsledkům experimentu a obsahu protokolu, čas ukončení experimentu a podpisy všech účastníků

KRIMINALISTICKÁ REKONSTRUKCE

je specifická metoda kriminalisticko-praktické činnosti spočívající v obnovení kriminalisticky relevantních hmotných objektů, situací a skutkových okolností nebo jejich podstatných vlastností na základě údajů a faktů shromážděných ve vyšetřované věci s cílem jejich bezprostředního zkoumání, prověření a získání nových poznatků majících důkazní význam nebo taktickou hodnotu.

DELENÍ REKONSTRUKCÍ

• rekonstrukce kriminalisticky významných míst, zejména jde o rekonstrukci místa činu, která bývá předpokladem k úspěšnému provedení některých vyšetřovacích úkonů (např. vyšetřovací pokus, rekognice apod.), rekonstruuje se počáteční nebo konečná struktura místa činu. Dále lze rekonstruovat i místa, která nejsou místem činu, zejména místo nálezu apod., v těchto případech se provádí převážně rekonstrukce konečné struktury místa

• rekonstrukce kriminalisticky významných předmětů, jde o rekonstrukce věcí, nebo listin a dokumentů, které jsou poškozeny nebo zdánlivě zcela zničeny, kdy chybějící nebo zcela zničené části předmětu mohou být nahrazeny částmi analogickými

• rekonstrukce kriminalisticky významných znaků člověka, jde o rekonstrukci vnější podoby člověka a o rekonstrukci jiných znaků člověka. Rekonstrukci vnější podoby člověka je možné využít v procesu portrétní identifikace třeba při pátrání po pachateli nebo při zjišťování totožnosti kosterních nálezů. Výsledky rekonstrukce však nemohou nahradit ztotožňovaný objekt při rekognici, výsledkem rekonstrukce jiných znaků člověka bývají figuríny odrážející takové znaky, jako je hmotnost, tělesné rozměry apod.

• rekonstrukce kriminalisticky významných jednání a událostí, rekonstrukce trestného činu je znovuobnovení skutkově významných částí jednání pachatele v průběhu páchání trestného činu a podmínek, za nichž toto jednání probíhalo, za dobrovolné účasti pachatele, svědka či poškozeného, za účasti znalců nebo jiných odborníků, rekonstrukce jednání a událostí, které nejsou trestným činem, se používá např. při vyšetřování sebevražd a nešťastných náhod