Přednášky SP

Úrovně sociální vazby

- setkávání v prostoru – potkávání se se vzájemnou perepcí – pouze registruji

- psychická vazba – navození pocitů, zájmu o druhé (např. sympatie, antipatie, mizí indiferentní vztah) - sociální kontakt – nesystematický, spojený s výměnou hodnot (materiálních nebo duchovních) - společenský vztah – dlouhodobější stav vzájemné interakce

Společenský vztah – lze charakterizovat jako

∙ stav vzájemné závislosti a ovlivňování sociálních subjektů

∙ vůči sobě směřující a tím orientované chování více osob (Max Weber)

- prostřednictvím sociálních kontaktů a společenských vztahů sociální subjekty participují na životě společnosti

- společenský vztah je vytvořený systém vzájemného ovlivňování, jehož základními prvky jsou: ∙ účastníci vztahu

∙ vzájemná vazba – nějaká hodnota, na níž je vztah vybudován

∙ povinnosti (závazky) a práva (resp. normativní očekávání), je0ž vztah garantují

18

Sociologie práva K. K. a kolektiv

Úrovně společenských vztahů

- mikrosociální – mezi jedinci navzájem, jedinci a skupinou

- mezosociální – vztahy mezi skupinami a organizacemi

- makrosociální – na celospolečenské úrovni

- společenské vztahy, které jsou upravovány právními a dalšími sociálními normami, se stávají zároveň právními vztahy, jimiž se však společenský vztah nevyčerpá

- ekonomové se snaží vměstnat svět do čísel, právníci do paragrafů, vnímají svět literou zákona, jako svět povinností a práv

- právní vztahy představují jenom jejich základní právní rámec, normativní páteř společenských vztahů – práva a povinnosti

- poskytují základní schémata řešení situací s důkazem na racionální stránky chování (racionální svatba s manželskou smlouvou) a formální hlediska (stejná měřítka na nerovné partnery). Bible (2 Kor 3,1-3,6) – litera zabíjí, duch oživuje

- apel na právní stránku ale vztahy neurovná, naopak rozdmýchá vášně

- společenský vztah si lze představit relativně uzavřený celek, jakýsi autopoietický systém

- čím je vlastně určováno chování aktérů ve společenských vztazích?

∙ psychickými momenty – zvl. osobnostními charakteristikami, motivy jednání

∙ převažujícími tendencemi interpersonálního jednání

▪ pohyb k lidem

▪ pohyb proti lidem

▪ pohyb od lidí

∙ sociálními momenty, zejména

▪ tlakem sociálních regulativů (soc. hodnoty a normy)

▪ aktuální sociální situací (na mikro i makro úrovni)

▪ začleněním jedince o sociálních struktur a sítí

o do malých sociálních skupin, v nichž zastává sociální pozice a role

∙ člověk je a existuje svými rolemi a ve svých rolích (rodina, parta, školní

třída apod.)

o v širších společenstvích a pospolitostech

∙ člen vesnické komunity, národa, politické strany, sociálního hnutí

apod.