Přednášky SP

∙ schémata událostí = scénáře: návštěva restaurace, výlet, pracovní den, zkouška (sled kroků)

Subjektivita percepce v důsledku chyb:

- autoprojekce

∙ dotváření obrazu projekcí svých zejména záporných vlastností a nedostatků

- haló – efekt

∙ jednostranné zobecnění určité výrazné vlastnosti (zvl. výřečnosti, oblečení či vzhledu) nebo prvního dojmu

- sociální a individuální stereotypy hodnocení

∙ vnímání a hodnocení na základě zavedených, často zkreslených a předsudečných schémat vnímání a hodnocení, např. národů, ras, vlastností apod.

- efekt mírnosti a shovívavosti

∙ člověka, který je mi sympatický, hodnotím mírně a shovívavě a nabývám přesvědčení, že se mi podobá

20

Sociologie práva K. K. a kolektiv

9) Sociální vztahy II.

Sociální komunikace. Sociální interakce

přednášející prof. Večeřa

Sociální komunikace

- výměna, směna informací v sociálních vztazích mezi aktéry

- nabývá na významu, neboť se jejím prostřednictvím realizují převážně i sociální percepce a sociální interakce

- oproti zvířatům má lidská komunikace symbolický charakter – prostředek komunikace → smyslově vnímatelný

- znak je prostředek komunikace, je to smyslově vnímatelný jev označující obecně určitý objekt a ztělesňující jeho…

Dle použitých znaků dělíme komunikaci na

∙ verbální – mluvenou a psanou

∙ neverbální

o mimika

o gestika

o haptika (řeč doteků – podání ruky)

o posturika (držení těla, řeč těla)

o proxematika (osobní prostor)

o oční kontakt

o kinesika (pohybová stránka)

o piktogramy

o květomluva (růže = miluji Tě)

∙ uměleckou

Proxematika

∙ intimní sféra (do 45 cm)

∙ osobní zóna (45-120cm)

∙ sociální zóna (120-360cm)

∙ veřejná zóna (360+)

∙ proxemický tanec

Porozumění z běžné řeči

∙ 7% ze slov

∙ 55% z neverbální komunikace

∙ 38% z metakomunikace

Významnými doprovodnými prvky komunikace jsou

- situace komunikace – podmínky fyzikální, psychické a sociokulturní

- metakomunikace

o matasignalizace o skutečných záměrech a názorech

o je neúmyslná nebo úmyslná (zastírá nebo předstírá)

o formy

▪ u verbální – parajazyk v podobě intonace, výšky hlasu, síly hlasu, tempa řeči, plynulost řeči, neartikulovaných zvuků, parazitních slov, je to i mlčení

▪ u neverbální – bledost obličeje, toporné držení těla

→ verbální komunikace, neverbální komunikace a metakomunikace se mohou

dostat do protikladu

Interkulturní komunikace

- nízký komunikační kontext – národy se vyjadřují explicitně, tj. vše co má být sděleno (Němci, Švýcaři, Nizozemci a skandinávci)

- vysoký komunikační kontext – národy se vyjadřují méně otevřeně, často je nutné interpretovat skutečný obsah sdělení z kontextu (jižní Evropa – Italové, Francouzi, Španělé, asiaté) - oslovování a používání titulů