19. Neurofyziologické základy paměti a učení

11.5.2017

1

Neurofyziologické základy paměti 

a učení

Neurofyziologické základy paměti a 

učení

Schopnost učení a paměti je jednou z 

nejdůležitějších kognitivních funkcí člověka

Výsledek interakce biologických  a 

psychosociálních faktorů

Po dokončení vzniku neuronů z neuroblastů

několik měsíců po narození dochází ke 
vzájemnému propojování nervových buněk –
vznik neuronální sítě

Částečná determinace genetická        vrozené 

způsoby chování

Neurofyziologické základy paměti a 

učení

Podíl vnějších podnětů zprostředkovaných smysly
Jediný úsek postnatálního ontogenetického 

vývoje, kdy vnější podněty indukují přímé 
anatomické změny v mozku

Prvotní neuronální síť vytváří primární asociační 

strukturu jedince:

o Výrazně determinuje jeho kognitivní a asociační 

procesy

o Základ utváření jeho paměti
o Ovlivňuje učební styl jedince
o Vnitřní obraz vnějšího světa

Primární asociační struktura

Odlišný komplex vnějších podnětů 

jednotlivých osob          individuálně rozdílné 
cesty budoucího způsobu myšlení a učení 
jednotlivce

Ovlivňuje:

učební styl žáka        

učební styl učitele

pokud  jsou podobné  

žák dobře 

chápe učivo prezentované daným učitelem

11.5.2017

2

Procesy zapamatování  a učení

Není dosud přesně objasněno, jakými procesy 

neuronální změny se realizují:

1. teorie o výhradně látkové podstatě paměti 

(ribonukleové kyseliny a bílkoviny)

2. teorie o vytváření nových synaptických spojení 

mezi neurony – při učení – strukturální změny 

neuronální sítě (hustší, více propojení)

3. teorie o funkčních změnách v existujících 

neuronálních drahách prostředníctvím

krátkodobé posttetanické potenciace nebo 

dlouhodobé potenciace. Aktivizaci již existujících 

drah mezi neurony, mechanismus paměti je