19. Neurofyziologické základy paměti a učení

vyzvednout nebo obtížně.

 Při vyvolání duel mezi starou a novou vzpomínkou –

několik milisekund, až se ustálí paměťový stav, který 

odpovídá stimulu, který jsme dodali – to je jen začátek, 

proces pokračuje.

Procesy zapamatování  a učení

Nelze ale úplně zavrhnout ani první teorii o 

látkové podstatě paměti – úzká vazba mezi 
dlouhodobou potenciací a změny v bílkovinách 
neuronů, což je biochemická podstata 
dlouhodobé paměti.

Velký význam má i emocionální prožitek, zda je 

informace emočně neutrální, či pozitivně nebo 
negativně zabarvená (zážitková pedagogika) XXX 
geniální jedinci s Aspergerovým syndromem –
obrovská kvanta informací v paměti bez 
jakéhokoliv emocionálního podkladu.

11.5.2017

3

Asociativní model paměti a učení

Kapacita mozku pro zpracování různých informací 

je obrovská – nelze vyčíslit

Vnitřní či vnější podnět je nejprve v receptorech 

zakódován do elektrochemického signálu – přes 
neurotransmitery do mozku.

Lidský mozek přijímá cca 1 miliardu bitů informací 

za sekundu (1x109 bit.s-1):

o 1 písmeno = 4 bity inf.
o 1 str. textu = 25 tis. bitů inf.
o Za 1 sec mozek přijme tolik inf., kolik jich je na 40 tis. 

str. textu! = 150 průměrných knih během 1 sekundy!

Asociativní model paměti a učení

• jen 101 – 102 bitů za sek je postoupeno k dalšímu 

zpracování ve vědomí – rozhoduje o tom 

thalamus

• Většina je tedy zpracována podvědomě, některé 

info vůbec.

• Jen ty postoupené mají naději na zapamatování
• Info mají elektrochemický charakter
• Na vyhodnocení prvotní info se podílí asociační 

kortex dorsolaterální frontální krajiny, asociační 

zrakové (occipit. lalok) a sluchové oblasti (tempor. 

lalok).

Asociativní model paměti a učení