Zkouška - shrnutí na 58 stran

13.Ukazatele sociálního statusu a prestiž profesí 

z hlediska sociálního statutu dělíme kritéria statutu na 

○ 

ekonomická - dělení dle povolání, příjmu, bohatství 

○ 

politicko-mocenská - mluví se o moci profesionální a profesní 

○ 

kulturní - vzdělání, životní styl, sociální kontakty 

○ 

subjektivně hodnotící - prestiž povolání, prestiž osobní 

např. výzkum z hlediska prestiže povolání (řazení sestupně): 

lékař na poliklinice (1. místo), pak soukromý lékař, profesor nebo docent na vysoké škole, vědec, soudce, učitel na zákl. 
škole,  projektant  nebo  programátor,  strojvedoucí  (10.  místo),  soukromý  zemědělec  (11.  místo),  manažer,  sportovec, 
policista  (14.  místo),  kněz  (20.  místo),  bank.  úředník  (23.  místo),  poslanec  (24.  místo),  sekretářka  (25.  místo),  voják 
z povolání (26. místo); na konci pouliční prodavač, uklízečka 
…lidé s nižším vzděláním preferovali manuální profese, lidé s vyšším vzděláním oceňovali profese nemanuální. 

statusová inkonzistence = některá povolání mají vysokou prestiž, ale jsou ekonomicky špatně hodnocená  
statusová konzistence = opak,  soulad mezi prestiží a ekonomickým hodnocením 

14.Právo jako historický a kulturní fenomén 

 
- Právo vždy představovalo jeden ze základních regulativů sociálního chování jedinců, skupiny či celé 
společnosti 

 
Cicero - „Ubi societas, ibi ius“ = kde je společnost, tam je právo 
- jde spíše o nutnost existence normativních regulativů v každém společenství než o právo samotné 
- poukazuje tím také na to, že společenská tvorba práva nutně koresponduje se sociálními vztahy dané 
společnosti a ostatními společensky normativními systémy.