Zkouška - shrnutí na 58 stran

•  ve východních zemích se naopak mluvilo o totalitní kontrole (přílišná sociální kontrola) 

•  v současné době neexistuje „velký bratr“, ale spousta „malých bratrů“, kteří nás pozorují, aniž o tom 

víme (např. internet, platební karty) 

silná sociální kontrola je např. v Singapuru (např. nesmí se plivat na ulici, pít 

nápoje s vysokým obsahem cukru), u nás mezi světovými válkami u Bati, 

zahraniční firmy (jak se zaměstnanci oblékají, jaký je jejich životní styl), 

v Číně (počet dětí, sexualita: neuvažovalo se o různosti pohlaví, muži i ženy 

chodili stejně oblečení) 

Strukturální funkcionalismus 
- pozornost věnována zejména mechanismům, pomocí kterých sociální systém určuje jednání svých členů 
- sociální kontrola má homeostatickou funkci vzhledem ke společnosti 
- teorie socializace je stoupenci strukturálního funkcionalismu rozpracována jako nauka o tom, jak 

kontrolovat vývoj osobnosti podle potřeb systému 

 
Konsensuální směr 
-  předpokládá,  že  základem  sociálního  řádu  je  nepsaná  úmluva,  podle  níž  se  lidé  více  či  méně  vědomě 
zavazují,  že  budou  dodržovat  pravidla  umožňující  vzájemné  soužití.  Protože  jsou  odkázáni  jeden  na 
druhého, snaží se maximalizovat výhody, které z této skutečnosti plynou, a minimalizovat nevýhody.  
Filozofickým základem je teorie společenské smlouvy. 
Parsons: Sociální řád je založen na určitém minimálním konsensu ohledně základních hodnot. Jen za této 
podmínky se sociální řád může reprodukovat. 
 
Teorie konfliktu 
-  jakákoli  forma  soužití  vyhovuje  jen  části  zúčastněných.  Ostatní  jsou  k účasti  v daném  sociálním  řádu 
donuceni,  i  když  to  pro  ně  není  někdy  vůbec  výhodné;  každý  sociální  řád  privileguje  jisté  skupiny  lidí  a 
diskriminuje  ostatní.  Odlišné  zájmy  způsobují  střety  a  konflikty,  které  jsou  nedílným  symptomem  dané 
společnosti, příčinou jejího vývoje, změny či zániku. 
 
Interpretativní sociologie 
- přesunuje zájem společnosti od velkých sociálních skupin i od velkých ideologií ke každodennímu životu 
lidí. Společnost existuje díky tomu, že její řadoví členové svým jednáním, stále znovu, společnost vytvářejí; 
k této teorii patří zejména symbolický interakcionalismus a fenomenologická sociologie 
  
Symbolický interakcionalismus vychází z následujících premis: 
1) lidské bytosti jednají na základě významu, který přikládají všem věcem, jež je obklopují 
2) významy nejsou vlastností samotných věcí, ale produktem soc. interakce probíhající mezi členy spol. 
3) významy nejsou stabilní, mohou být neustále pozměňovány a redefinovány v průběhu nových interakcí 
…Jinými slovy, svět který nás obklopuje, je závislý na našem přístupu k němu. 
 
Fenomenologická  sociologie  zkoumá  svět  každodennosti,  svět  běžných  aktivit  lidí,  které  zpravidla  ani 
nenapadne  tázat  se  po  tom,  je-li  svět  skutečně  takový,  za  jaký  ho  považují.  Ve  svém  přirozeném  postoji 
berou věci prostě za dané, berou je tak, jak přicházejí. Za stejně samozřejmé považují i to, že druzí lidé vidí 
svět právě tak jak oni.