Zkouška - shrnutí na 58 stran

rodové vztahy – pokrevní 
sousedské – společenské prožitky společné rodinnému a manželskému životu v širším smyslu 
přátelské vztahy – založené na duchovní blízkosti 

- základem vztahů společenských je racionální výměna, směna vlastněných věcí 
 
Postmodernismus 
- v protikladu k hlavním tezím klasické sociologie. 
-  společnost  postmoderní  je  možno  chápat  jako  „pluralitu  myšlení,  způsobů  jednání,  hodnotových 
systémů, orientací, racionalit“ (Welsch). Ten charakterizuje jádro postmoderních koncepcí v tom, že „jsme 
konfrontováni s rostoucím množstvím různých životních forem, koncepcí vědění a způsobů orientace, že si 
uvědomujeme legální charakter a nepopiratelnost této plurality, že tuto mnohost stále častěji uznáváme a 
oceňujeme“. 
- i demokracie však potřebuje konsensuální základnu, ta je založena na právech člověka 
- pluralizace však nevede k anomii 
- postmoderní sociální svět se vyznačuje tím, že se aktéři naučili žít a přežít s tlakem represivních institucí, 
jejich působení se tak poměrně zmírňuje a redukuje se míra sociální kontroly 
 
Sociální kontrola a modernita 
-  ve společnosti jsou dominantní procesy socializace 
-  postmoderní situace je charakteristická rostoucí mírou anomie 
-  neurčitost a nestálost vede k nedůvěře a ta vede k existenciální úzkosti 
-  pocit trvalé existencionální úzkosti je zdrojem flustrací, kt. se mohou projevit v kompenzační agresivitě 

 
Faktory modernity: 
- oddělení času a prostoru 
- rozvoj vyvazovacích mechanismů – symbolické systémy 
- reflexivita vědění 

 
U.  Beck  pro  novou  fázi  industriální  společnosti  zavádí  v polovině  80.  let  min.  století  pojem  „riziková 
společnost“;  podle  něj  jsou  současná  rizika  podstatně  odlišná  od  všech  nebezpečí,  jež  hrozila  minulým 
společnostem - nežijeme ve společnosti  „Panoptikonu“ (velký bratr), ale  „Synoptikonu“ (efekt masmédií, 
databáze) - jednotlivec se stává objektem i nástrojem kontroly.