Zkouška - shrnutí na 58 stran

 
Postoje k právu 

○  jsou predispozicí reagovat na určitý okruh podnětů určitým okruhem odpovědí 
○  projevuje se ve 3 oblastech 
 

→ afektivní (pocity) 

→ kognitivně hodnotící (přesvědčení, názory)  

→ konativně (snahově) akční (tendence k určitému jednání) 

Důraz na empirický výzkum a bezprostřední praktické užití sociologie má své důsledky:  
metodologicko - teoretické (vliv sociálních stereotypů, má se zkoumat jen to, co lze zkoumat empiricky) 
předmětné (převládá mikrosociologie - zkoumání malých a dílčích částí společnosti) 
 
Postoje k právu 
- jsou sociálně naučenou dlouhodobou tendencí právního subjektu reagovat určitým ustáleným způsobem 
na právní podněty, zejména na požadavky právní normy a vytvořenou právní situaci, lze je měřit na kladné 
až negativní, podoba s Gaussovou křivkou; postoje na okrajích jsou méně časté, zato intenzivnější. 
 
škála: 
→ právní étos 
 

vyjadřuje vnitřní akceptaci právní normy a  představou o správné, slušné normě;  

důvěra v právní systém, aparát, „právo je vnitřně akceptovaná norma a hodnota“ 

→ legalismus 
 

formální uznání existence a nutnosti právního řádu,respektování zákonodárce,  

„právo je nutný základ sociálního pořádku“  

→ právní konformismus 

jedinec dodržuje normu, protože ji dodržuje i sociální prostředí kolem něj;  

obsahové hledisko, stejně jako u předchozích, ustupuje do pozadí;  

existuje vnitřní (ale ne jako autonomní názor, jen důsledek tlaku) a vnější,  

„právo jako výraz konformity s právně loajálním prostředím“ 

→ právní pragmatismus 

utilitaristický postoj; bez zábran k obcházení práva,  

„právo je instrument k dosazeni vlastních cílů legálními postupy“