Zkouška - shrnutí na 58 stran

48.Právní komunikace 

Sociální  komunikace  hraje  ve  společenských  vztazích  stále  podstatnější  roli  s užíváním  nových 
elektronických  komunikačních  prostředků.  Jejím  prostřednictvím  se  často  realizuje  i  sociální  percepce  a 
sociální interakce. Jejím základním prostředkem je  znak, který označuje v obecné podobě určitý objekt a 
ztělesňuje jeho význam. Sociální komunikace: výměna informací v rámci sociálního kontaktu. 
 
Subjekty:  

 komunikátor (sdělovatel)   x komunikant (příjemce) 

Podoby: 

 komunikační akt (rozhovor)  x komunikační proces (více aktů; kurzy) 

obousměrná x jednosměrná (TV), neverbální/verbální 
 
Rozhoduje: Kdo, co, jakým kanálem, komu, s jakým efektem něco sdělujeme a v jaké situaci. Také se 
projevuje metakomunikace (síla hlasu atd.). 
 
- významnou dimenzí společenských vztahů je sociální komunikace, která se zabývá i právní komunikací 
- v moderní společnosti se informace, včetně právních, staly cenným zbožím nutným pro výkon sociálních 
rolí a kvalitních rozhodnutí 
- právní informace zahrnují zejména tyto okruhy 
 

- rozsah dovolených a nedovolených způsobů chování, podmínky pro jejich realizaci 

- informace o existenci právních norem (zda a jak je určitá problematika upravena) 

- způsoby jednání státních orgánů a jejich pravomoci 

- podklady nezbytné pro interpretaci práva (pojmy, lhůty) 

- zkušenosti z realizace práva 

 
Přenos 
- může probíhat přímo, nepřímo a mimoprávně (morálními, náboženskými normami) 
- při nepřímém přenosu záleží na  
interpretátorovi (podává kvalifikovaný výklad) 
názorovém vůdci (může být totožný s interpretátorem, působí neformálně na příjemce, např. rodič), 
hromadných sdělovacích prostředcích (jednosměrné)