Zkouška - shrnutí na 58 stran

○  právní informovanost: faktická znalost práva 
○  subjekt si může být dobře vědom toho, že určité chování je nějak právně regulováno, ale přitom může 

mít velmi omezené či chybné znalosti relevantní právní normy 

○  tradiční legislativa je založena na předpokladu, že po schválení a publikaci příslušného normativního 

právního aktu dochází automaticky k rozšíření nezbytné znalosti jeho obsahu mezi veřejnost (empirické 
výzkumy ani zdravý rozum však toto nepotvrzují) 

 Pozn: např. při výzkumu v USA v 60. letech jen 16% respondentů  vědělo o tom, že pokus  o sebevraždu již není trestný  

○  závisí na pohlaví (muži více), věku (v produktivním věku více než důchodci a mladí), vzdělání, 

společenské angažovanosti, velikosti místa bydliště (město více) 

○  vyšší úroveň znalostí je obvyklá u těch otázek, kde se promítá i vliv jiných norem, obzvláště morálních 
○  má instrumentální charakter, umožňuje lepší přizpůsobení se sociálním strukturám 
○  neznalost práva se neomlouvá (= ignoratia iuris neminen excusat), to ale vede k větší závislost na 

úřednících a možnému tlaku těch, kdo právo znají (lze vycházet jen z přiměřené znalosti) 

46.Mínění o právu 

vyjadřuje:  

1) racionálně i emocionálně hodnotící pohled v podobě názorů (mínění v užším slova smyslu)  
2) postojů k právu - právní vědomí de lege ferenda 

- hodnotící pohled na právo - termín veřejné mínění označuje aktivizovanou a prosazující se součást mínění 
o  právu,  která  působí  i  jako  neformální  sankce;  vyvolává  tlak  na  dodržování,  tvorbu  práva  (ekologické 
organizace) i aplikaci (přísnější nebo mírnější postih) 
hodnotící soudy o právu zahrnují tyto objekty hodnocení: positivní právo, právní jednání právních subjektů 
(dodržování,  ignorování),  činnost právních  institucí,  představy  o žádoucí  úpravě, představy  o trestnosti  a 
míře  postihu  určitého  jednání;  mínění  je  na  rozdíl  od  postojů  k právu  situační,  neodráží  postoje  přímo, 
hodnotitel musí mít instrumentální nástroje