Zkouška - shrnutí na 58 stran

•  funkčním (normy působí kontraproduktivně), 

•normativním (normy společnosti nejsou v souladu s našimi vlastními normami). 
 
Je možné rozlišit tři různé, ale i vzájemně spojené výrazy: 

1.  Anomie jako dezorganizace osobnosti. 
2.  Anomie jako sociální situace (normy jsou v rozporu). 
3.  Anomie jako sociální situace bez norem. 

 
•  nastává hlavně v dobách, kdy společnost prochází podstatnými změnami 

•  opakem je synnomie – Švýcarsko, Norsko – méně kriminality, sociální patologické jevy vzácnější 

•  koncepci formuloval E. Durkheim – anomická sebevražda  

•  někteří dnešní stav považují za společnost anomickou 
R. Aron, psychoanalýza: člověk je méně odcizený,pochopí-li, jak společnost funguje a jaké je v ní jeho místo 
Dahrendorf – rozvoj sociálních států – vytvoření nové třídy deklasovaných – až 1/3 společnosti 
R. K. Merton – zhroucení kulturní struktury – speciální případ odcizení 
Mertonova typologie: způsoby adaptace 

           cíle / prostředky 

konformismus  

+ 

+ 

inovace  

+  

– 

ritualismus    

–  

+ 

únik   

–  

– 

vzpoura  

+/–  

+/– 

37.Sociální kontrola a koncepty sociální kontroly 

„Žádná společnost nemůže existovat bez sociální kontroly. Dokonce i malá skupina lidí, kteří se schází jen 
příležitostně,  musí  rozvinout  své  mechanismy  kontroly,  nemá-li  se  skupina  ve  velmi  krátké  době 
rozpadnout.“ P.L. Berger 
 
Pojem sociální kontrola je chápán jako zvláštní „nástroj“, jimiž se působí na společnost. Jde o proces, při 
kterém se předávají lidem jisté standardy a sociální vzorce chování. 
 
Vztahuje  se  k udržení  řádu,  pravidel  a  stability  sociálního  útvaru;  tím  se  míní  v užším  smyslu  různé 
prostředky  a  mechanismus  jejich  použití  k dodržování  sociálních  příkazů  a  řádů,  tj.  k omezování  členů 
sociálního  útvaru.  V širším  smyslu  jde  o  kategorizace  sociálních  institucí  a  jejich  vztahů  z hlediska  jejich 
specifického přispívání k udržení stability sociálního útvaru. 
Termín „sociální kontrola“ se vyvinul z termínu A. Comta „předvídavost“. 
 
Sociální  kontrolu  lze  vymezit  jako  soubor  všech  prostředků,  jimiž  sociální  celek  zajišťuje  vzájemnou 
konformitu k přijatým hodnotám, cílům, potřebám a normám. 
 
Pojetí sociální kontroly dnes v sobě zahrnuje postavení společnosti vůči jedinci a jedince vůči společnosti. 
Společnost pak disponuje dvěma složkami – podpůrnou a represivní, jež se doplňují a jsou neoddělitelné. 
Sociální kontrola se dále dělí na: 
formální (policie, soudy, úřady, které dávají oprávnění k určité činnosti) 
neformální (rodina, přátelé, veřejnost) 
- v rámci sociální kontroly existují i strategie a taktiky (slouží k ovládání)