Zkouška Sociologie práva

-> kritéria sociálního postavení (ukazatele statusu)

• ekonomické – povolání, příjem, bohatství

• mocensko-politické – politická moc, podíl na řízení

• kulturní – vzdělání, životní styl, sociální kontakty – ČR se blíží Italskému modelu – síť známostí, protekce

• subjektivně hodnotící – prestiž povolání (lékaři, vědci, soudci; svět-poslanci, ministři),

• prestiž osobní – autorita, přirozené vlastnosti

• používá se i šesti úrovňová soustava vrstev:

  • vyšší horní = celebrity, vynikající obchodníci, představitelé státní moc (všichni je známe)

  • nižší horní = odborníci, vědci, inženýři, manažeři, podnikatelé

  • vyšší střední = svobodná povolaní, manažeři, podnikatelé

  • nižší střední = úředníci, farmáři, vysoce kvalifikovaní dělníci

  • vyšší dolní = středně kvalifikovaní dělníci, nekvalifikovaní zřízenci, menší farmáři

  • nižší dolní = nekvalifikovaní dělníci zemědělští dělníci, nezaměstnání

- dnes: otázka nesouměřitelnosti (na plat šéfa nikdy nedosáhnu), dříve: nerovnost – plat šéfa budu mít za 20 let

• v této době byla v Americe převaha střední vrstvy (vyšší i nižší ­ 88 %), do horní vrstvy patřila 4 % populace, do dolní vrstvy patřilo 8 % obyvatel ­ důvodem silný vliv dělby práce, koncentrace a centralizace, zvyšující se životní úroveň

• na situaci v 70. letech v Německu se objevuje jiné schema, autorem Dahrendorf

• na prvním místě elita ­ 1 % lidí (ekonomický a polit. smysl (ne smysl vzdělanostní)

• služební třída ­ 12 % populace (úředníci a zaměstnanci stát. správy)

• střední stav ­ 20 % (podnikatelé, obchodníci, manažeři, svobodná povolání, statkáři)

• falešný střední stav ­ 12 % (pracovníci třetího sektoru ­ služeb ­ číšníci, prodavači, šoféři) ­ u těchto lidí je vysoká míra sebevědomí (mají tendenci zařazovat se výše než tam, kam patří)

• dělnická elita ­ 5 % (vysoce kvalifikovaní dělníci a řemeslníci)

• dělnická vrstva ­ 45 % (dělníci ve velkopodnicích, automobilkách, horníci)

• nejnižší vrstva ­ 5 % (nezaměstnaní, nevyučení, pomocné síly v zemědělství)

SOCIÁLNÍ MOBILITA

• označuje nejen pohyb osob mezi pozicemi v rámci sociálního rozčlenění společnosti, ale jakýkoli pohyb v rámci společnosti (cestování, migrace, vdavky ženy do zahraničí

• pohyb uvnitř daného společenského systému

• horizontální (jedinec se mění v rámci strat, ale nemění se jeho status) X vertikální (lidé jsou mobilní vzestupně nebo sestupně)

• lidé dramaticky mobilní ­ jsou "jednou nahoře, jednou dole" X imobilní jedinci ­ nepohybují se v rámci soc. strat

• intragenerační mobilita ­ v rámci jedné generace X intergenerační mobilita ­ v rámci několika generací

• mobilita potencionální ­ např. zaměstnavatel tlačí, abych si zvýšil vzdělání X mobilita chtěná ­ sám chci