Zkouška Sociologie práva

• Oblast právní politiky – odborné podklady pro tvorbu právních předpisů redukce stupně náhodnosti při tvorbě pozitivního práva

• Oblast aplikace práva – vyžaduje znalost širšího sociální kontextu a určitou míru možnosti uvážení na straně soudce či správního úředníka aplikujícího právo

• Ověření efektivnosti práva – lze objektivizovat právní normy za pomoci sociologických nástrojů

• řešení právního problémů znamená i řešení sociálního problému nestačí znát právní normy, ale musíme mít i určité sociologické vzdělání pro rozhodování jako je:

  • sociální inteligence (schopnost orientovat se ve společenských vztazích a sociálním dění a vnímavost pro jejich obsah a formu)

  • sociologická erudice (základní okruh sociologických znalostí)

  • sociologická imaginace (schopnost využít získaných informací k vytvoření si celkového obrazu světa)

1. Hlavní představitelé sociologie práva

(Montesquieu, Comte, Marx, Durkheim, Weber, Ehrlich)

MONTESQUIE (1689 – 1755)

• francouzský osvícenec – pokládán za jednoho z prvních představitelů FR osvícenství

• jeden z předchůdců vzniku sociologie práva

• jako první použil při zkoumání otázek práva komparativní metody srovnával politické zřízení a zákonodárství Anglie a Francie s republikánským a imperátorským Římem

• souladem mezi způsobem vlády a fyzickými vlastnostmi země objasnil existenci různých typů státní zřízení

• svými názory ovlivnil úvahy o přirozené povareze člověka je těžké prokázat jednu lidskou přirozenost, natož stanovit univerzálně platný řád kultury

„Máme-li zjistit, jaké jsou skutečné vlastnosti člověka, pak musíme zkoumat nejen jeho přirozenost, ale i instituce, mravy a zvyky.“

• důležité zákony soužití X nelze je odvodit ani z boží vůle, ani z vůle krále, ani z přírody uspořádání společnosti má různé možnosti, protože každá společnost má svůj vlastní řád

• DÍLA:

  • Perské dopisy (1721)

    • satira založená na dopisech dvou Peršanů žijících ve FR

    • srovnání života odlišných kultur (křesťanské, evropské, perské, asijské)

    • nepřímá kritika zvyků, mravů, každodenního života, předsudků, pokrytectví západní civilizace

    • ZÁVĚR: rozlišnost kultur je způsobena různým pojetím životních hodnot, náboženství, zvyků

  • Úvahy o příčinách a velikosti pádu Římanů (1734)

  • O duchu zákonů (1748)

    • zařadil se jím mezi největší politické a právní vědce nejen ve FR

    • soubor má 31

    • materiál shromažďoval přes 20 let na svých cestách po Rakousku, Itálii, Švýcharsku,…

    • pokouší se vysvětlit vznik i povahu společenského řádu, uspořádání sociálních poměrů a jejich charakteristické rysy a vlastnosti v obecné rovině

    • dokazuje závislosti právních norem státu a soužití na zákonech, jež jsou určovány typem státního zřízení zákony jsou závislé hlavně na formách vlády:

      • republikánská (aristokratická nebo demokratická) – principem je ctnost