Zkouška Sociologie práva

stádium poznání cíl řád vůdci soc. jednotka integrace

teologické

(starověk – 1300)

představivost absolutní vědění, počátek a účel fetišismus, polyteismus, monoteismus kněží, vojevůdci rodina kontakty, náboženství

metafyzické

(1300-1800)

předs.˃ pozor. abstraktní síly skryté za jevy oslabení autorit kněží, filozofové stát armáda, právo pozitivní pozorování studium zákonů průmyslový řád vědci, průmyslníci lidská rasa závislost, dělba práce

NÁBOŽENSTVÍ, PRÁVO A STÁT

• náboženství vytváří společenství, poskytuje mu řád

• „nejvyšší bytost“ – náboženská představa, celek lidstva v průběhu věků

• právo podstatné především v metafyzickém stádiu (kult zákona)

• pozitivistická společnost klade do popředí povinnosti na místo práv

• ke stabilitě nutné oddělení duchovní a světské moci:

  • světská = výkonná a zákonodárná moc – triumvirát průmyslníků (průmysl, zemědělství, finance)

  • duchovní = vědci (sociologové, „pozitivističtí kněží“)

HIERARCHIE VĚD

matematika → astronomie → fyzika → chemie → biologie → sociologie (nejkomplexnější)

VLIV

• J.S.Mill, Herbert Spencer, Émile Durkheim, Talcott Parsons

ÉMILE DURKHEIM (1858 – 1917)

• francouzský filozof, sociolog a pedagog

• DÍLA (v sociologii považována za kanonická):

  • O dělbě společenské práce (1893)

  • Pravidla sociologické metody (1895)

  • Sebevražda (1897)

  • Elementární formy náboženského života (1912)

• inspiroval se pozitivismem snaha o přesné definování předmětu a metod

• snažil se vycházet z přesných dat průkopník kvantitativního šetření

• zabýval se sebevraždou

• analyzoval působení smlouvy jako základního pojmu liberální společnosti

• sociologie = věda o lidské společnosti

• Úkol sociologie

  • zkoumat sociální fakta jak ověci

  • přistupovat k sociálním faktům jako k materiálním, hmotným věcem, přístupný pozorování z vnějšku

  • zkoumat, definovat a stanovit, co je typické

  • objasnit a stanovit jejich kauzální propojení a jejich sociální funkci

• společnost = souhrn idejí a odráží se v ní antimaterialistické tendence

• předmět poznání sociologie = sociální fakta

• Sociální fakta

  • způsoby jednání, myšlení a cítění, které se obecně projevují ve společnosti a vyznačují se 2 znaky:

1. nacházejí se mimo jedince mají své místo ve společnosti, v kolektivním vědomí

2. vykonávají na jedince tlak sociálního prostředí X mnohá fakt jsou osvojována výchovou, takže nejsou vnímána jako sociální nátlak

• reálné zkušenosti nezávislé na lidském vědomí, které toto vědomí formují a tak ovlivňují náš každodenní život

• jevy, které je nezbytné zkoumat nezávisle na individuích

• např. zvyky, mravy, právo, cenné papíry, peněžní systémy, veřejné mínění

• normální X patologický sociální fakt

SPOLEČENSKÁ SOLIDARITA A DĚLBA PRÁCE