Zkouška Sociologie práva

• uživit se hmotně

• vyžít duchovně

• upravovat mezilidské vztahy (právo)

• rozmnožovat se hmotně (populace)

• rozmnožovat se duchovně (věda, výchova)

• obrana hmotných statků duševního života (zřízení politická, mocenská, vojenská)

• právo je sociální jev, patří k nejmocnějším činitelům sociálního řádu, opírá se o sankce, chrání bezpečnost, pořádek

• DÍLO: Sociologie

• funkci právní má také veřejné mínění, po legálním odsouzení ještě sociální, pr. je determinováno soc. prostředím (veř. mínění, politika, vzrůst populace,…)

• existuji individuální a soc. kořeny práva

Vladimír Kubeš

• profesor na právnické univerzitě MU, zvolen děkanem, ale odstraněn únorovými událostmi, pak rehabilitován, pak ale do důchodu

• Právní sociologii chápe jako základní aplikaci sociologických metod na právo

• právní sociologie není částí obecné sociologie, ale samostatná zvláštní vědecká disciplína, patří k právním vědám

• je třeba zkoumat příčiny vzniku nových norem a vliv těchto na jejich obsah, následky nových právních norem, ekonomickou a sociální působnost již existujících norem

__________________________________________________________________________________________________

1. Vybrané směry sociologie práva

(Teorie volného práva, Zájmová jurisprudence, Sociologická jurisprudence, Americký právní realismus, Behaviorální jurisprudence)

Teorie volného práva

• primární nezávislost platného práva na státním donucení

• základy položil počátkem 20.století Herman Kantorowicz, v Německu

• dle něj jde o obnovu práva přirozeného ve změněné podobě, vychází z historicko-právní školy

• může mít formu:

  • individuálního volného práva (na základě přesvědčení individua, zkoumáno právní vědou)

  • společenského volného práva (přesvědčení společnosti, zkoumáno soudnictvím);

  • možná je i kombinace volného práva

• vyskytuje se i jako státní právo (vůči kterému může být v rozporu )

• státní právo vyrůstá na základě volného práva, neboť všechny zákonodárné myšlenky existovaly dříve jako volné právo

• soudce může mít aktivní úlohu při tvorbě práva, pokud zákon nedává podklad jasného rozhodnutí (kritika pozitivistu)

Zájmová jurisprudence- přelom 19. a 20. stol, Německo

• říká, že zákony jsou výslednicí protichůdných zájmů materiální, národnostní, náboženské a mravní povahy

• právo je regulátorem konfliktních zájmů, idea rovnováhy je jediný věčný prvek práva

• zájmové rozpory se řeší v politické oblasti a ta ovlivňuje vydávání zákonů

• čím větší jsou rozpory, tím těžší je tvorba zákonů, které svou závazností stanoví hranice protichůdných zájmů

• představitelé:

• Rudolf von Jhering (pr. zaručuje JISTOTU a SPRAVEDLNOST, je VÝSLEDKEM BOJE (důležitá je i osobnost, která vede boj, meče x váhy),

• Philip Heck