Zkouška Sociologie práva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
Základní Durkheimova teze zní, že postupná dělba práce je historický zákon, který je strukturálně podmínkou existence moderních společností a zároveň předpokladem pro její solidaritu
-
vytvořil 2 typy solidarity:
MECHANICKÁ SOLIDARITA (solidarita podobností)
individuum je pohlceno kolektivem – není místo pro individuální odchylky
kolektivní vědomí je obsahem zcela náboženské
charakteristické je represivní právo (síla kolektivního vědomí, úkol je přísně trestat jedince, kteří porušili zvyk nebo zákon)
shoda kolektivních přesvědčení, která spojují členy a potlačují individuální chování
ORGANICKÁ SOLIDARITA
solidarita v rozvinuté společnosti
individuum plní v souladu s dělbou práce určitou funkci a tím připomíná organismus
každé individuum je osobností
charakteristické je restituční (obnovující) právo
kolektivní mechanismy ustupují do pozadí
-
každá společnost má oba typy solidarity X postupně převládá biologická
-
nejvýraznější znak solidarity = právo
sociální život směřuje k přijetí určité formy a k samostatné organizaci (právu)
právo = instituce zaměřená na stanovení trvalých a přísných pravidel soužití
-
DVA DRUHY PRÁVA
Represivní
při porušení právní normy život, čest a svobodu
trestní právo
Restitutivní
směřuje k odstranění rušivých momentů projevujících se v sociálních vztazích
občanské, obchodní, procesní, ústavní a správní právo
-
TEORIE SEBEVRAŽDY
zkoumal příčiny sebevražednosti a faktory, které ji ovlivňují
hypotéza suicidogenních proudů – sebevražednost kolísá v závislosti na stavu společnosti, jedinec je snadno ovlivnitelný
typologie sebevražd:
egoistická – vychází z izolace jedince
altruistická – příčinou je nedostatečná individualizace, přílišná integrace
anomická – nedostatečná regulace normami, pocit chaosu, vzniká rozpor mezi očekáváními a možnostmi jejich naplnění
fatalistická – přílišná regulace, aspirace lidí jsou potlačeny
KAREL MARX (1818 – 1883)
-
zařazován mezi zakladatele sociologie (ikdyž sám sebe jako sociologa neoznačoval)
-
jeho myšlení bývá považováno za syntézu 3 směrů evropského myšlení, na něž navazoval:
německé klasické filozofie
francouzského utopického socialismu
anglické klasické ekonomie
-
PRÁVO PODLE MARXE
chápe jako produkt antagonistické sociálně ekonomické struktury (objektivní charakter práva)
chápe jak organizační formu, jež shrnuje a chrání zájmy vládnoucí třídy, jejíž vůli vyjadřuje (subjektivní charakter)
je normativním výrazem společenských vztahů (může být prostředkem zavádění nových hodnot do individuálního a společenského života)
viděl v právu dílo výrobních vztahů výsledek objektivních společenských zákonů, uplatňujících se mimo lidskou vůli
společnost se neopírá o zákony X naopak zákon se opírá o společnost