Zkouška Sociologie práva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Prvky
sociální deviace je celistvý, dynamický útvar
je tvořený prvky:
sociální hodnoty
společenské normy
sociální instituce
společenské vztahy
osobnost aktéra
tyto prvky jsou spojeny:
-
sobživou (nezaměstnanost)
-
společenským uznáním
-
rodinným životem (rozvody)
-
sociálním zabezpečením (kriminalita)
-
zdravím (ŽP)
-
duchovním životem (sekty), řadíme sem i alkoholismus, gamblerství, prostituce,..
-
společnost se proti nim brání sankcemi (nevhodná ale může mít opačný efekt)
-
sankce spojeny se státem – zároveň protiprávní
-
pozitivní X negativní
-
represivní X restituční
Klasifikace
-
dle typu porušované normy: právní, mravní, etické a náboženské
-
dle subjektu: jednotlivců, skupin
-
dle objektu podle různé sféry společenského života či sociální orientace
-
dle cíle: zištné, agresivní, pasivní
-
z práv. hlediska: nedbalostní/úmyslné
-
dle charakteru národní/ mezinárodní
Důležité okolnosti ovlivňující /vylučující efektivnost
povaha regulovaných společenských vztahů:
zákaz sexu nepřirozeným způsobem v některých státech USA, ochrana chráněných druhů při nedostatku odborníků, kteří je dokáží poznat
kvalita právních norem
stabilita právního řádu
frekvence porušování práva:
může se při netrestání tát vzorem pro další pachatele
kvalita činnosti orgánů realizujících právo:
prolínají se aplikace primární (vydání povolení) a sekundární (při porušení normy)
prestiž práva a zákonodárci
vztah práva a mimoprávních sociálních norem:
je to významné, protože společenská znalost práva je nízká
úroveň právního vědomí:
znalost práva
Teorie soc. deviace - biologické, psychOLOGICKÉ a socIÁLNÍ teorie
Deviace
jednání, které není konformní vůči některé normě nebo soustavě norem, kterou velké množství lidí v dané komunitě nebo společnosti akceptuje.
netýká se jen chování jedinců,ale i skupin,které mohou vytvářet tzv. deviantní subkultury
protože se normy liší nejen mezi kulturami,ale také mezi různými subkulturami téže společnosti, bývá to,co se v určité kulturní sféře považuje za normální, vnímáno v jiné jako deviantní.
o zločinu či o sklonech ke zločinu se uvažovalo především z biologických a psychologických příčin se zaměřením na osobnost zločince - sociologii zajímají především sociální příčiny zločinu
Teorie sociální deviace
tzv. čisté teorie:
-
teorie kladoucí důraz na aktéra (typy lidí, sklony, spouštěcí mechanismus)
-
situační teorie (kontext, nerodí se, až ze situace)
-
teorie konjunktivní (1. + 2., interakce)
obvykle se vydělují 3 proudy:
-
biologické teorie deviace
-
mezi nejstarší, Cesare Lombroso - zločinci chybou přírody, typologie pachatelů, po 2. světové válce – genetika než antropologie
-
dnes biochemické přístupy
-
-
psychologické teorie deviace
-
v psychice, duševní pochody
-
S. Freud (potlačování pudů = ke konfliktu)
-
behaviorismus (stimul – reakce)
-
koncepce o důležitosti dětské socializace
-
-
sociální teorie deviace
-
strukturní a funkcionální teorie (normální a užitečný jev, až hrozba anomie, Merton – od chudých se očekává, že budou usilovat o bohatství, ale nemají k tomu prostředky, nonkonformní, aberativní /únik před sankcí/), teorie konfliktu (vztah mezi deviací a mocí)
-
interpretativní teorie (Sutherland, subkulturní přenos, etiketizační teorie)
-